Dvanáctá část anti-pirátů

11. dubna 2008 v 20:11 | Dazla |  Anti-Piráti 2
Blibbs: A to je snad něco důležitýho?
Flek: (naštvaně) To vás ale vůbec nemusí zajmat!
Jana Marie: My ti chcem akorát pomoct.
Flek: To víš že jo. Zrovna ty, Jani, jseš hotovej andělíček pomocníček.
Jana Marie: Já vim.
Flek: Ironie.
Jana Marie: Ironická?
Flek: Ne.
Jana Marie: (dá mu facku)
Flek: Vidíš, a já vam mam něco řikat, když mě akorát mlátíte!
Blibbs: Já jsem tě nemlátil.
Flek: Ale Jana jo.
Jana Marie: Ježiš, tak se nerozbreč... To byl reflex, no. A teď mluv.
Flek: Ne.
Jana Marie: Jo.
Flek: Ne.
Jana Marie: Jo.
Flek: Ne.
Jana Marie: (dá mu dýku ke krku)
Flek: Tak teda jo, no!
Blibbs: Čekáme.
Flek: Takže... Kdysi dávno jsem se tak díval na lodičky, co plavaly na moři a uviděl jsem jednu, která se mi fakt líbila - Rozkřáplej Kámen. Hned mi bylo jasný, že tuhle loď MUSIM MÍT! Tak jsem si zašel za Dejmim Bonesem, kterej umí zařídit všecko. Poprosil jsem ho o Kámen a Dejmi mi ho teda dal, ale pod jednou podmínku.
Blibbs: Jakou podmínkou?
Flek: Řekl mi, že za určitou dobu si za mnou přijde a budu muset sloužit na jeho lodi... No, prostě hodně hodně let.
Jana Marie: To snad ne!
Flek: Co snad ne?
Jana Marie: To seš fakt tak blbej?
Flek: Jak, blbej?
Jana Marie: No, Bonesovi se upisujou jen ty úplně největší zoufalci, pro který už život nemá cenu!
Flek: Pro mě život bez Kamene cenu neměl.
Jana Marie: Jsi pěknej cvok. (dá mu facku)
Flek: To je přesně to, proč jsem vám nic nechtěl řikat!
Jana Marie: Tak promiň, no...
Blibbs: Ale to co jsi říkal, nevysvětluje, proč jsi u sebe mluvil o klíči.
Flek: Hned se k tomu dostanu.
Jana Marie: Tak dělej...
Flek: Prostě jsem si před nedávnem řekl, že se k tomu pitomečkovi s ocasama na hlavě nenecham jen tak odvíst. A tak jsem přemejšlel o způsobu, jak ho zneškodnit. Na jeden jsem přišel. Dejmi Bones měl takovou kvalitní krabici od Adidasek. TAK kvalitní, že se nedala nijak roztrhat, rozstříhat ani nic jinýho. Prostě v ní cokoli bylo v bezpečí. Takže si do ní dal svuj mozek.
Blibbs: Mozek?
Flek: Zní to sice neuvěřitelně, ale Bones fakt měl mozek. Nad všim hrozně přemejšlel a pak z toho měl depky, protože ve všem našel děsně moc špatnejch věcí. A protože chtěl bejt šťastnej jako všici ty hipíci, který jen někde vesele poskakujou, tak ten svuj přemejšlivej mozek dal do svojí extra bezpečný krabice od Adidasek. Existuje jen jedinej způsob, jak Bonese zabít - zničit ten jeho mozek.
Jana Marie: Ale jak to souvisí s klíčem?
Flek: Jak už jsem vysvětloval, Bonesova krabice se nedá nijak zničit ani roztrhat. Jenže tu je jeden způsob jak dostat to, co je vevnitř - je tam připevněnej malej zámeček, kterej se odemyká malym klíčkem. A já potřebuju ten klíček.
Jana Marie: A tos nám to nemohl říct, ty chytráku? Hlavně že tady celý dny čumíš jako kakabus...
Flek: A ty snad víš, kde ten klíč najdu?
Jana Marie: Nevim.
Blibbs: A kolik máš času ho najít?
Flek: Těžko říct, ale málo.
Blibbs: Tak půjdem hledat, ne?
Flek: Ale kde začnem? Nemůžem křížem krážem prohledat celej svět!
Blibbs: A proč ne?
Flek: Nestihli bysme to.
Jana Marie: A nenapadá tě někdo, kdo by mohl vědět, kde ten krám je?
Flek: Ne.
Jana Marie: No, tak to je v háji.
Flek: Jestli je to podle tebe v háji, tak CO MAM ŘIKAT JÁ?!
Jana Marie: Ty máš řikat, že jseš v pěkný...
Blibbs: (zatroubí)
Jana Marie: Blibbsi! Ty prostě musíš troubit vždycky, když někdo chce něco říct!
Blibbs: Tak promiň, ale prostě jsem zničehonic dostal chuť si pěkně nahlas zatroubit.
Jana Marie: Hm, ty tu chuť dostaneš vždycky, když se to nejmíň hodí.
Flek: Jo, zrovna když mi Jana zvedá sebevědomí.
Blibbs: Ironie?
Flek: Co jinýho...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama