Šestá část Estragona

14. října 2008 v 17:32 | Dazla |  Estragon

Vypravěč: Naši hrdinové se vydali za Ažihadlem… Ne, naši hrdinové se říká v pokémonech, to by chtělo něco lepšího… Naši debilové. Jo, to je ono.
Estragon: Pamatujete si někdo cestu?
Bromhexin: Já se ti mrknu do mapy.
Estragon: Ne! Ty ne! To ať se tam radši mrkne Vrták.
Vrták: Hm… Tady nic takovýho neni!
Bromhexin: Ukaž? Ale ty máš úplně blbou mapu! Tady nejsme v Žatci!
Vrták: Jo ahá!
Satira: Ukažte mi to… Já se v mapách vyznam.
Estragon: Takže vy ve vejcích kromě tetovacího studia máte i kartografickou školu, jo?
Satira: Prdlačku! Prostě mam jenom na rozdíl od vás IQ vyšší než knedlík!
Estragon: A jak ty můžeš znát IQ knedlíku?
Satira: Musíš sakra do všeho rejpat?
Estragon: Jo.
Marie: Nechte toho hádání a pojďme radši k Ažihadlovi.
Estragon: A kudy?
Marie: Doleva.
Vrták: No vždyť jsem to řikal!
Estragon: Ale ty drž hubu…
Vrták: A prooč?
Estragon: Protože seš vrták!
Vrták: Joo, já vim! A co?
Estragon: A nic…
Vrták: Ptam se znova. A co?
Estragon: Odpovídam znova. A nic!
Bromhexin: Mladej, nevíš, kde je nejbližší hajzl?
Vrták: Estragon.
Bromhexin: Tim jsem myslel záchod.
Estragon: Ty chceš už zas na záchod?!
Bromhexin: No jo, no… Nějak se mi do jídla dostalo trochu růžový barvy, tak je mi teď pořádně blbě…
Estragon: A kdy tobě blbě neni, dědku?
Bromhexin: Když jsem na hajzlu.
Estragon: To se ti vždycky uleví z těch časáků, viď?
Bromhexin: Jo.
Estragon: Hele, sorry, že to řikam, ale nejseš na takový věci už moc starej?
Bromhexin: Seš přesně tak starej, jak se cejtíš.
Estragon: A ty se cejtíš jak?
Bromhexin: Jako dědek, kterej se zrovna šíleně potřebuje vyblejt.
Marie: Hele, támhle jsou záchodky!
Bromhexin: A jo… (letí na záchod)
Estragon: Tak? Je tam něco ke čtení?
Bromhexin: Ne. Jenom nějaký letáčky.
Estragon: A co se v nich píše?
Bromhexin: Dne 14. října se na náměstí koná ilegální technopárty.
Estragon: To je dneska!
Bromhexin: Tak na co tady ještě čekáme?

Vypravěč: O hodinu později na náměstí…
Bromhexin: Hej ty, mladej! Co bude s tou technopárty?
Kolemjdoucí: Ta byla minulej rok, teď nic neni.
Bromhexin: No dopr… Co budem dělat? Ztratili jsme cestu k Ažihadlovi!
Marie: Trochu se někde prospíme, ne?
Bromhexin: No jo, ale kde? Žádný kámoše tu nemam a ubytování je drahý.
Marie: (mrkne) Věř mi, nám dají slevu…
Estragon: Spíš tobě.
Marie: Ale kdybych je… poprosila, možná by ji dali i vám.
Estragon: A co je to zač za to prošení?
Marie: Normální prošení, cos myslel?!
Estragon: Ale nic…
Marie: To si o mě snad myslíš, že jsem nějaká coura?
Vrták: A ne snad?
Marie: NE! (urazí se a odejde pryč)
Vrták: To jsem asi říkat neměl, co?
Estragon: Ty už radši drž hubu…
Vrták: Hele, já se jí půjdu omluvit, jo?
Estragon: To asi nemá cenu.
Vrták: Ale jasně že má, já to se ženskejma umim!
Estragon: Tak běž, no…

Vypravěč: O pár minut později…
Estragon: Jo, to vidim, jak to se ženskejma umíš. Přesně proto je Marie nasraná ještě víc než předtim, viď?
Vrták: No… Mně se to asi jaksi nepovedlo.
Estragon: Cos jí řekl?
Vrták: Že vůbec neni urážka někomu říct, že je coura, když to je pravda.
Estragon: Ty seš vůl…
Vrták: Nemůžu bejt vůl, nemam rohy!
Estragon: Nerejpej do toho, jo?
Vrták: Proč?
Estragon: Protože seš Vrták.
Vrták: Já vim.
Estragon: No aspoň, že tak… Brome?
Bromhexin: BROMHEXINE!!
Estragon: Pardon, to je z toho, že jsem si před spaním četl Eragona…
Bromhexin: To je co?
Estragon: Ále neřeš… Mimochodem… Je mi to fakt líto.
Bromhexin: Co je ti líto?
Estragon: Jak to s tebou dopadne.
Bromhexin: (zděšeně) Co jak se mnou dopadne?
Estragon: No… Ty fakt nevíš, co to je Eragon?
Bromhexin: Fakt ne.
Estragon: No… ale stejně, upřímnou soustrast.
Bromhexin: Já nemam v plánu umřít!
Estragon: Tak si ty plány budeš muset změnit, protože přijdou mazákové a…
Bromhexin: Ale hovno… Na starýho Bromhexina si nikdo dovolovat nebude! Mám svůj extra-extra-extra tajný mega-ultra-super důvtipný plán.
Estragon: Mlátit je holí a řvát nějaký kraviny o síle mládí?
Bromhexin: (zklamaně) Jak to víš?
Estragon: Já jen hádal…
Bromhexin: Hele, neměl by se někdo jít omluvit Marii?
Estragon: Vrták má naprostej anti-omlouvací talent a já se nemám za co omlouvat. Tak běž ty.
Bromhexin: Ale proč zrovna já?
Estragon: Nikdo jinej už tu neni.
Bromhexin: A co Marie?
Estragon: A to jako se má omluvit sama sobě??
Bromhexin: A jo, vlastně… Tak já jdu na to. Sleduj mistra…

Vypravěč: Po chvíli…
Estragon: Čau mistře…
Bromhexin: Čau mladej… Asi se mi to omlouvání moc nepovedlo.
Estragon: Taky myslim. Celou dobu někomu čumět do výstřihu, půl hodiny mektat o tom, že si nemůžeš vzpomenout, cos to vlastně chtěl a pak odejít? Zvláštní taktika.
Bromhexin: Když já fakt zapomněl! Když vidíš ty její čtyřky, tak už se na nic jinýho myslet nedá…
Estragon: Třeba Vrták Marii úplně v pohodě urážel a do výstřihu jí nekoukal…
Bromhexin: Třeba je teplej.
Estragon: Prosimtě, vždyť ten ani neví, co to znamená.
Vrták: Co znamená co?
Estragon: Ale nic… Spi dál.
Vrták: Ale já nespal!
Estragon: Tak nedávej pozor dál.
Vrták: To zní divně, nebylo by lepší Nedávej dál pozor?
Estragon: Nevrtej furt do všeho!
Vrták: Musim. Jsem Vrták. A ty se běž omluvit Marii.
Estragon: Já? Proč já?
Vrták: Nikdo jinej nezbejvá.
Estragon: Boože… (jde za Marií)
Marie: (tváří se uraženě)
Estragon: Ach… tedá, chtěl jsem říct…
Marie: Běž do háje.
Estragon: Prooč? Co jsem ti udělal?
Marie: Teď nevím, ale něco by se našlo.
Estragon: Hele, nemůžu za to, že je Vrták debil… Tak se vrať a přestaň si hrát na hysterku, jo?
Marie: JÁ NEJSEM HYSTERKA!
Estragon: To je vidět.
Marie: Neurážej mě!
Estragon: To není urážka, ale pravda.
Marie: Ty… seš… HNUSNEJ! NENÁVIDIM TĚ, VYPADNI! (začne brečet)
Estragon: Jaj… Hele, to bude dobrý…
Marie: Bude, když všichni vypadnete! Nechte mě tady, já s váma nikam nejdu!
Estragon: Marie, neblbni!
Marie: Neblbnu. Ty blbneš, řveš tady na mě.
Estragon: Neřvu.
Marie: Řveš, já to slyšela! Seš zlej, nemam tě ráda!
Estragon: Hele, přestaň se okamžitě chovat jako rozmazlenej fracek a pojď s náma!
Marie: Jedinej fracek seš tady ty!
Estragon: Tak já jsem fracek, jo?!
Marie: Jo, seš! Malej, hnusnej fracek!
Estragon: Neni hezký si z někoho dělat srandu kvůli jeho vejšce! A sto sedumdesát sedum neni zas tak málo. Spousta lidí v mym věku měří míň.
Marie: Vždyť i já měřim víc!
Estragon: Kolik?
Marie: 180.
Estragon: Víš o tom, že vysoký holky se chlapům nelíbí?
Marie: TY SEŠ HNUSNEJ!
Estragon: Ty taky. Tak přestaň blbnout a pojď.
Marie: Nejdu. S tebou nikdy a nikam.
Estragon: Ani když ti koupim čokoládu?
Marie: JÁ SE NENECHAM PODPLÁCET!
Estragon: (vrátí se zpátky) Lidi, to je marný…
Vrták: Vidíš? A pak mi řikáš, jak jsem blbej! Ale začal jsi dobře.
Estragon: A to je tak všecko. Hele, co kdybysme se jí vomluvili všichni?
Bromhexin: Seš na hlavu? To nepomůže.
Estragon: Třeba jo.
Vrták: Ne-e… Nemáme šanci. Já tam nejdu.
Marie: (zvedne hlavu a vidí všechny tři přicházet)
Estragon: Tři, dva, jedna…
Estragon, Bromhexin, Vrták: Promiň.
Marie: Jděte se vycpat.
Bromhexin: Já ti řikal, že to nemá cenu! Je naprosto blbá.
Marie: JÁ NEJSEM BLBÁ!
Bromhexin: No jo, furt.
Estragon: Hele, tak mě napadá…
Bromhexin: No?
Estragon: Že známe někoho, kdo to se ženskejma bezvadně umí.
Bromhexin: A no jo, že mě to nenapadlo dřív… (jde si zavolat)
Vrták: Komu to volá?
Estragon: Znáš Antonia Banderase?
Vrták: Ne.
Estragon: Fakt ne?
Vrták: Ne.
Estragon: Ty seš ale vrták…
Vrták: Já vim. Pojmenovala mě tak matka.
Estragon: A nebyla při vybírání toho jména vožralá?
Vrták: Ty vole už, vypravěči! Proč nám píšeš do scénáře samý vykradený hlášky?!
Vypravěč: Když mě se tohle strašně líbilo…
Vrták: Ale vymyslela to Kadet, víš?
Vypravěč: Pardon, tak já to přepíšu…
(o pár vteřin zpátky)
Vrták: Já vim. Pojmenovala mě tak matka.
Estragon: A nebyla při vybírání toho jména zhulená?
Vrták: Ty máš co řikat.
Estragon: Moje jméno je normální!
Vrták: Neni.
Estragon: Je.
Vrták: Neni.
Marie: BUĎTE ZTICHA, BOLÍ MĚ HLAVA!
Estragon: Hele, Marie…
Marie: Co?
Estragon: Ale nic…
Marie: Cos chtěl?!
Estragon: Nic, nic… No ty vole…
Vrták: (šeptem) Neměli bysme jí říct, že má totálně rozeplej výstřih?
Estragon: Ne.
Vrták: Určitě?
Estragon: Určitě…
Bromhexin: (vypne mobil) Fajn, už je na cestě.
Vypravěč: Najednou se objeví udýcahný krtek, na němž sedí Tonda.
Bromhexin: Ty jedeš na krtkovi?!
Tonda: To víš, no… Chytli mě sice poldové kvůli bouračce, ale já jim vysvětlil, že v příručce pro krtkáře se nikde nepíše o tom, že by se na krtkovi nesmělo jezdit ani bourat, takže mě pustili… Tak kde máte tu květinku, který se mám omluvit?
Marie: Nejsem květinka, ale Marie.
Tonda: Ach… teda… ta Marie z Playboye?
Marie: NE!
Tonda: Ne?
Vrták: Jo.
Tonda: Mimochodem… Víš o tom, že se ti rozepnul výstřih?
Marie: Estragone!!! Proč jsi mi to neřekl?!
Estragon: Neptala ses.
Marie: (začne zas brečet)
Vrták: No, tos tomu pomoh…
Estragon: Ty drž hubu…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Gira Gira | 14. října 2008 v 21:09 | Reagovat

Jaj!!!!Hustý!!!Ten úkol ze zemáku se vyplatil....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama