Listopad 2008

První díl Dr. Louse

29. listopadu 2008 v 16:41 | Dazla |  Dr. Louse
Vypravěč: Venku před domem se koná oslava narozenin. Oslavenkyně dostává spoustu dárků, prohlíží si je a láduje se přitom dortem. Jenže najednou…
Někdo: Na, tady máš kytku.

Oslavenkyně: Díky, je moc hezká… (čuchne si k ní a pak kýchne)

Všichni okolo: (zděsí se)

Bratranec: To snad ne!

Kamarádka: Zavolejte Louse!



Vypravěč: Zhruba v tuhle chvíli by měla začít hrát znělka, jenže si mi nechtělo žádnou ideální hledat, takže si prostě na Youtube pusťte nějakou písničku… A pak se spolu se mnou pojďte podívat do nemocnice.

Caddyová: Kde je Louse?

Doorman: Hraje si na záchodě s mobilem.

Caddyová: Cože? Už zase?

Doorman: Jo! A zrovna, když potřebuju na velkou!

Caddyová: Vždyť je tam ještě jeden záchod.

Doorman: Ale tam už sedí Case!

Caddyová: Aha. Nebudu řešit kdo a proč je na záchodě, prostě mi přiveďte Louse!

Doorman: On se tam zamknul.

Caddyová: Vyražte dveře.

Camerunová: Ale Louse tvrdí, že je nemorální vyrušovat slepce při vykonávání potřeby a že jestli vyrazíme dveře, dá nám padáka a nechá nás zažalovat.

Caddyová: Jestli je nevyrazíte, tak taky dostanete padáka a nechám vás zažalovat.

Doorman: To neni fér! Louse věčně na záchodě hraje na mobilu Wolfensteina a padáka nedostane!

Caddyová: Doktora, který je slepý a dostane se do posledního kola Wolfensteina, nemůžu jen tak vyhodit.

Doorman: A nás jo?

Caddyová: Jo. (odejde)



Vypravěč: Po chvíli na pánských záchodech…

Doorman: Otevřete.

Louse: Proč?

Doorman: Chce vás Caddyová.

Louse: Do postele?

Doorman: Ne, k vyřešení případu.

Louse: Vyřiďte jí, že nemam čas.

Doorman: A co máte na práci tak důležitého?

Louse: Mám jiný případ.

Doorman: A jaký?

Louse: Muž, 48 let. Příznaky: Spadl mu mobil do záchoda a loví ho tam slepeckou holí. Pochybuju, že ten váš případ je důležitější.

Doorman: Je. Žena, 29 let, kýchla si.

Louse: No a? Všichni si někdy kýchnou.

Doorman: Nesmíme to podcenit, třeba je to něco vážného.

Louse: Fajn, beru sázky. Kdo si myslí, že se z malýho šimrání v nose vyklube zákeřná nevyléčitelná nemoc? Sázejte, dokud je čas, kurz 1:5000!

Doorman: Nehrajte si na Sazku a vylezte z toho záchoda.

Louse: Ještě pořád jsem nevyřešil svůj případ.

Doorman: To počká.

Louse: Ne, mobil za 400 dolarů nepočká. Všichni si jednou kýchnou.

Doorman: Jenže ona má klobouk.

Louse: COŽE? Rychle, vyražte ty dveře!

Doorman: To je nemůžete normálně odemknout?

Louse: Ne, spadly mi klíče do záchoda.

Doorman: Tak to je musíte vyndat.

Louse: No ne, vážně? Zkoušel jste někdy vyndat klíče z mísy slepeckou holí?

Doorman: (vyrazí dveře)

Louse: To už je lepší. (zašmátrá rukou v míse a vyndá mobil)



Vypravěč: Na chodbě…

Louse: Takže, pacientka si kýchla a na hlavě přitom měla klobouk. Co to znamená?

Doorman: Žeby kloboukóza?

Louse: Ne. (naškrábe něco na tabuli křídou)

Case: Odznaky kuchání?

Louse: Příznaky: kýchání. Co dál?

Camerunová: Nic.

Louse: A ještě dál?

Camerunová: Další nic.

Louse: Přineste mi někdo její kartu.

Case: (podá mu jí)

Doorman: (nakoukne dovnitř) Hm, pacientka si kýchla těsně po tom, co si čuchla ke kytce a v kartě má zapsanou sennou rýmu, takže je to vyřešený.

Louse: Ale houby. Karty lžou.

Doorman: A co by z toho měly?

Louse: To se ptejte jich.

Camerunová: Podle mě je to taky senná rýma.

Louse: Ptal se vás někdo?

Camerunová: (urazí se)

Louse: Udělejte testy na chřipku, Case a Doorman prohlídnou její dům.

Camerunová: Proč na chřipku?

Louse: Proč ne?

Camerunová: Proč jo?

Louse: Protože má klobouk.

Camerunová: No a?

Louse: V tomhle horku se všichni oblíkají, jak nejmíň můžou a ona dobrovolně nosila klobouk, i když by se jí z toho už měla dávno usmažit hlava, což znamená, že jí byla zima, takže musela mít horečku a ta se k chřipce skvěle hodí.

Camerunová: Aha. (jde udělat testy)


Osmá část Estragona

24. listopadu 2008 v 21:15 | Dazla |  Estragon
Satira: Jo, asi hned potom, co se narodil.
Estragon: Ale teď se zbláznil ještě víc. Ten hajzl zamknul dveře!
Satira: No a?
Estragon: Jaký no a, jak se teď máme asi dostat ven?
Satira: (projde druhejma dveřma)
Estragon: Aha… (jde za ní)
Mařka: Zdá se mi to, nebo slyším něco jako bouchání?
Estragon: Nezdá, jde to z druhýho pokoje…
Bromhexin: Pusť nás, Ažihadlo, já musim na hajzl!
Mařka: (jde odemknout)
Estragon: Co děláš?
Mařka: Jdu mo otevřít, v jejich pokoji nemají další dveře.
Estragon: Ale maj okno.
Satira: Tohle je pátý patro!
Estragon: No právě…

Vypravěč: O pár minut později…
Bromhexin: AU! Asi jsem si něco zlomil!
Vrták: Jo, já taky.
Bromhexin: Proč jsi mi neřek, že to je v pátym patře?
Vrták: Neptal ses…
Bromhexin: To je inteligence.
Vrták: Co je to inteligence?
Bromhexin: To, co ty nemáš.
Vrták: Ahá, já myslel, že se tomu říká trenky.
Bromhexin: Ty nemáš trenky?
Vrták: Když oni měli minule v obchodě jen růžový!
Bromhexin: Tak tim se všecko vysvětluje… Kde to nakupuješ?
Vrták: Jmenovalo se to nějak jako Obchod pro transvestity.
Bromhexin: Tim se to vysvětluje úplně.
Vrták: Úplněk? On už bude úplněk?
Bromhexin: Fakt?
Vrták: Já nevim, tys to řekl!
Bromhexin: Neřekl.
Vrták: Řekl.
Bromhexin: Neřekl.
Vrták: Řekl.
Bromhexin: Neřekl.
Vrták: Řekl.
Bromhexin: Řekl.
Vrták: Neřekl.
Bromhexin: Tak vidíš!
Vrták: A co bych měl vidět?
Bromhexin: Já nevim.
Vrták: Já taky ne, co ty?
Bromhexin: Já taky ne, co ty?
Vrták: Já taky ne, co ty?
Bromhexin: Sakra nech toho, z tebe by člověk zblbnul.
Vrták: Jakej člověk?
Bromhexin: Já.
Vrták: Ty seš člověk?
Bromhexin: Jo, cos myslel?
Vrták: Estragon řikal, že seš debil!
Bromhexin: Estragon je debil.
Vrták: A ty?
Bromhexin: Já ne. Hele, nevíš, kde je tu kadibouda?
Vrták: Uvnitř.
Bromhexin: A někde venku?
Vrták: Nejblíž v Helsinkách.
Bromhexin: Sakra… Ale tady jsou dveře zamčený!
Vrták: A lístek do Helsinek je drahej.
Bromhexin: LIDII, OTEVŘETE!

Vypravěč: Přesuneme se dovnitř do bordelu.
Nasraná: Tati, neřval venku někdo?
Ažihadlo: Ale kdo by tam řval, prosimtě…
Nasraná: Nevim, znělo to jako hlas nějakýho šílenýho dědka.
Ažihadlo: Simtě, co by u bordelu dělal nějakej šílenej dědek?
Nasraná: Hledal by kadiboudu?
Ažihadlo: Jak to víš?
Nasraná: Jinak by asi neřval MUSIM NA HAJZL!
Ažihadlo: Aha. Běž mu otevřít.
Nasraná: Proč já?
Ažihadlo: Nikdo jinej tu neni.
Nasraná: Ty!
Ažihadlo: Éh… já zrovna musim vařit houbovku!
Nasraná: Spíš se bojíš, že bys od něj chytnul ten průjem.
Ažihadlo: No, to taky.
Nasraná: A to si řikáš táta, že tam pošleš vlastní dceru? Co když je to nějakej úchyl?
Ažihadlo: Ach jo, tak já tam jdu… (jde otevřít)
Bromhexin: ZÁCHOOOD!
Ažihadlo: Cože?
Bromhexin: KDE MÁTE ZÁCHODY?
Ažihadlo: (ukáže)
Bromhexin: Díky! (jde na záchod)
Ažihadlo: No sakra, toho dědka už jsem někde viděl…
Nasraná: To byl Bromhexin!
Ažihadlo: Kdože?
Nasraná: Ten Estragonův kámoš.
Ažihadlo: COŽE?! Ten, kterej vylil posvátnou houbovku?
Nasraná: Jo.
Ažihadlo: Musim ho nějak potrestat…
Nasraná: Seber mu toaleťák!
Ažihadlo: Skvělej nápad! (sebere poslední toaleťák a schová ho k Estragonovi do pokoje)
Bromhexin: Do prčic, on došel toaleťák!
Vrták: Teď jsem viděl Ažihadla, jak ho odnes.
Bromhexin: A kam?
Vrták: To nevim.
Bromhexin: Jakto? Vždyť ses na něj teď díval.
Vrták: Mně nenapadlo, že to bude důležitý…
Bromhexin: Co je důležitějšího než mít se čim utřít? Nic!
Nasraná: No jo, hlavně nenápadně! Viděl tě Vrták.
Ažihadlo: Sakra! Co teď?
Nasraná: Schovej se!
Ažihadlo: Ale já ještě nedodělal tu houbovku!
Nasraná: Já jí dodělam…
Ažihadlo: Víš jak na to, že jo?
Nasraná: Jo.
Ažihadlo: Kdyžtak máš recept v kuchařce.
Nasraná: Já vim.
Ažihadlo: A hlavně to nedávej do toho červenýho kastrolu.
Nasraná: Já vim.
Ažihadlo: A nezapomeň na pokličku.
Nasraná: Já vim.
Ažihadlo: A ať to na sebe nepřevhrneš.
Nasraná: Tati! Já nejsem malá.
Ažihadlo: No jo, no… (schová se pod stůl) Vidíš mě?
Nasraná: Jo.
Ažihadlo: A teď?
Nasraná: Jo.
Ažihadlo: A teď?
Nasraná: Furt jo.
Estragon: (jde si pro jídlo) Co děláš pod stolem?
Ažihadlo: TY! Vždyť jsem tě zamknul!
Estragon: Já jsem totiž bratranec Davida Copperfielda a on mě naučil všechnymožný kouzla!
Nasraná: Fakt? A jaký?
Estragon: Zmizet ze zamčenýho pokoje, přemístit na jižní pól chlápka, co mě tam zamknul…
Ažihadlo: Né, prosím, nech mě!
Estragon: Proč bych to měl dělat?
Ažihadlo: Prosím!
Estragon: Hmm… Ne.
Ažihadlo: Já už budu hodnej!
Estragon: Abraka dabraka…
Ažihadlo: Dám ti svoje slovo!
Estragon: To mi nestačí.
Ažihadlo: Co teda po mně chceš?
Estragon: Dovolíš mně i mejm kámošům tady bydlet jak dlouho budem chtít a nebudeš nám nijak znepříjemňovat život ty ani tvoje povedená dceruška!
Nasraná: Já? Čim ti tak znepříjemňuju život, prosimtě?!
Estragon: Zpíváš si.
Nasraná: Náhodou, zpívam hezky.
Estragon: To s tebou musim nesouhlasit.
Nasraná: Já musim nesouhlasit s tebou. Mam novou hitovku o to je fakt bomba!
Estragon: Hlavně to nezpívej, nebo…
Nasraná: Neboj, to je fakt prča! Je to věnovaný naší vládě kvůli těm poplatkům u doktora!
Estragon: NEZPÍVEJ TO!
Nasraná:
Nechcete nás vyslechnout,
protože jsme jenom lid,
tak musíme podlehnout,
vašim přáním se podrobit.

Copak vy nevidíte,
že my to tak nechceme,
vždyť v nás hrůzu budíte
a nesmíme křičet "NE!"

protože

Vy chcete všechno staré změnit,
žádná spravedlnost, ta už není,
vy totiž ani nevíte,
co všechno nám tím způsobíte.

To nyslyšíte jak křičíme.
my na rozdíl od vás totiž víme,
že my to takhle fakt nechceme,
že my to takhle fakt nechceme…
Eme, eme, e, e, e…
Za to vás boucheneme, eme, eme, e, e, e…
Platit nebudeme, eme, eme, e, e, e, e, e, e…

Vždyť my vás tu prosíme,
blbce ze sebe děláme,
abychom pozornost upoutáali,
už nás to nebaví,
sledovat vše v povzdálíííí…

PROTOOOŽE…

Estragon: Abraka dabraka…
Ažihadlo: NÉ, ona už bude zticha!
Estragon: Pozdě, připrav se na jižní pól!
Ažihadlo: A vážně už to nemůžu nijak napravit?
Estragon: Jedině když zařídíš, aby už nezpívala a dáš mi něco k jídlu.
Ažihadlo: Houbovku?
Estragon: NE!
Ažihadlo: Pak tu ještě máme rohlík.
Estragon: Fajn. A chci ho s máslem a se sejrem!
Ažihadlo: Ano, pane čaroději! (namaže mu rohlík)
Estragon: Díky… (odejde a zakousne se do rohlíku) Houbovej sejra?! No co ten Ažihadlo nevymyslí…
Bromhexin: Mladej, nemáš toaleťák?
Estragon: Ne, utři se do tohodle… (podá mu rohlík)
Bromhexin: Díky. (utře se) Proč mam takovej pocit, jako bych měl v prdeli pomazánku?
Estragon: Protože jí tam máš.
Bromhexin: Aha… No, furt lepší, než tam mít Klause. (spláchne)
Estragon: Mimochodem, jak se ti skákalo z okna?
Bromhexin: Dobře, zamlada jsem pracoval jako kaskadér!
Estragon: Fakt?
Bromhexin: Jo, ale vždycky jsem si akorát namlel držku, takže mi to moc dlouho nevydrželo.
Estragon: To mě ani nepřekvapuje.
Mařka: Tak co, už jsi sehnal něco k jídlu?
Estragon: Ne. Ve všem maj houby!
Mařka: To si budeš muset zvyknout… Ažihadlo normální jídlo nekupuje.
Estragon: A co kdybys skočila do krámu pro normální rohlík?
Mařka: Tak jo, no.
Bromhexin: A vem mi několik rolí toaleťáku!
Vrták: A mně modrý trenky.
Estragon: A taky zacpávky do uší!
Mařka: Proč?
Estragon: Nasraná začíná zpívat.
Mařka: (zaposlouchá se) Ale ne! Ona zparodovala mojí písničku!
Estragon: Ty taky skládáš písničky?
Mařka: No jasně! Kdysi dávno jsem si koupila takovej krásnej červenej deštník, tak jsem o tom složila písničku a tahle kráva mi to jen tak bez dovolení zparoduje! To neni fér!
Estragon: A ještě ke všemu vůbec neumí zpívat.
Mařka: Jo, přesně tak, to by se mělo žalovat.
Bromhexin: Tak pudeš mi koupit ten toaleťák, neb oco?
Mařka: Takhle se mluví s dámou?!
Bromhexin: Jo.
Mařka: Aha…

Třináctá část anti-pirátů 3

23. listopadu 2008 v 15:05 | Dazla |  Anti-piráti 3
Třináctá část? To se asi stane nějaký neštěstí xD

Vypravěč: Po chvíli…
Flek: (vrátí se) Ták, hotovo. Nastavil jsem časovač na dvě minuty.
Blibbs: Co kdybysme si zahráli karty?
Nugetti: Už ne, stejně vždycky prohraju.
Blibbs: Právě to je na tom tak zábavný!
Nugetti: Bych neřek.
Delissabeth: Možná, že tohle jsou naše poslední minuty, měli bychom dělat něco smysluplného.
Nugetti: Super! Něco takovýho jsem ještě nedělal.
Ria Palma: Záleží na tom, co si pod pojmem smysluplnost představuješ.
Flek, Červossa: Pití džusu!
Bill Buzner, Blibbs: Hraní karet.
Delisssabeth: Prostě si normálně, vážně popovídáme.
Jana Marie: S nima se vážně mluvit nedá, věř mi.
Červossa: To máš recht. Zrovna mam důležitější věci na práci. (chlastá hruškovej džus)
Flek: Tak nahoď téma.
Delissabeth: Život?
Flek: Jó, super téma! Muj život byl skvělej… Spousta džusu, srandy, ženskejch a zabíjení.
Delissabeth: Můj také… Věnovala jsem se hlavně pomáhání ostatním lidem.
Jana Marie: Tomu řikáš skvělej život?
Delissabeth: Jo! Třeba tys ten svůj úplně promarnila.
Jana Marie: Nepromarnila! Zmlátila jsem spoustu lidí.
Delissabeth: Promarnila.
Jana Marie: Nepromarnila!
Delissabeth: Promarnila.
Flek: Vaše hádky mě začínaj unavovat. (jde si pro džus)
Delissabeth: Co je to za život, pořád jen někomu ubližovat?
Jana Marie: Pořád lepší, než se propíjet tunama pomerančovýho džusu…
Delissabeth: To bych neřekla.
Jana Marie: Hele, i kdyby na tom třeba bylo něco špatnýho, teď už s tim nic neudělam.
Delissabeth: Uděláš, můžeš se ostatním omluvit.
Jana Marie: Hahaha! Takhle mě už dlouho nikdo nepobavil.
Delissabeth: To nebyl vtip.
Jana Marie: Ale vyznělo to tak.
Blibbs, Nugetti: (začnou hrát karty)
Jana Marie: Proč bych se asi tak měla omlouvat? Nemam za co.
Delissabeth: Hele, zkus mě teď na chvíli brát naprosto vážně, ano?
Jana Marie: No jo, no…
Delissabeth: Jak myslíš, že by ti bylo, kdyby si na tobě někdo pořád vylejval zlost?
Jana Marie: To by si nikdo nedovolil.
Delissabeth: Ale kdyby si to dovolil.
Jana Marie: Dala bych mu přes držku a už by se to neopakovalo.
Delissabeth: Vidíš?
Jana Marie: Co bych měla vidět?
Delissabeth: Jsi tak egocentrická, až to bolí.
Jana Marie: Ale mě to nebolí, takže v pohodě.
Ria Palma: Egoco?
Delissabeth: Egocentrická. A neposlouchej cizí rozhovory.
Ria Palma: (zacpe si uši)
Flek: (vypije poslední džus) Kolik zbejvá času?
Bill Buzner: Asi třičtvrtě minuty.
Flek: Třičtvrtě minuty nudy… Ách jo.
Delissabeth: Představ si, že bys byla obyčejná, nesmělá holka, na kterou pořád někdo řve a mlátí jí. To by se ti líbilo?
Jana Marie: Ne. Ale Flek neni ani nesmělej, ani holka.
Delissabeth: Na tom nezáleží. Jde jen o to, že ostatní vnímají svět jinak než ty. Vážně by ses nad sebou měla zamyslet, dokud můžeš. Já zatím jdu za Billem, protože pokud zemřeme, chci svoje poslední vteřiny strávit s někým, koho mám ráda. (odejde)
Jana Marie: Vypravěči, to byl zas rozhovor…
Flek: Náhodou, dobře se to poslouchalo.
Červossa: (dál šťastně chlastá džus)
Ria Palma: (zašívá Flekovi ponožky)
Jana Marie: Tys taky poslouchal?!
Flek: Jsem neměl co dělat, no.
Jana Marie: (dá mu facku) Víš o tom, že je to neslušný?
Flek: To říká někdo, kdo věčně poslouchá za mejma dveřma?
Jana Marie: To si stěžuj Blibbsovi!
Flek: No jasně…
Jana Marie: A tobě bych se prej měla omlouvat…
Flek: Jo, to bys měla.
Jana Marie: Na to teda zapomeň.
Nugetti: Půl minuty, už se to blíží!
Hate: (rychle dopisuje scénář)
Flek: Tak už to máš?
Hate: Ještě né, přemejšlim!
Flek: To vždycky píšeš takhle pomalu?
Hate: Jo! Napíšu kousek, zkontroluju chyby, několikrát si to přečtu znova, abych zjistila, jestli to dává aspoň nějak smysl, když zjistim, že ne, tak to smažu, napíšu to znova, několikrát to zkontroluju a…
Flek: Jo, dobrý, to stačí.
Ria Palma: Dvacet sekund.
Nugetti: Šéfe, objevil jsem pod stolem plnou krabici džusu!
Flek: Dej to sem!
Nugetti: Ale je jenom devadesáti devíti procentní.
Flek: Aha… Takový hnusy pít nebudu. (hodí džus přes palubu)
Červossa: Nechceš trochu hruškovýho?
Flek: NE! To by byla zrada pomeranče!
Hate: Přesně tak! (hodí mu krabici pomerančovýho džusu)
Flek: Jé, díky! (chlastá džus)
Červossa: Deset sekund.
Nugetti: Bude ohňostroooj!
Delissabeth: Já se bojím!
Bill Buzner: To bude dobrý… Snad.
Flek: DOŠEL MI DŽUS! To je zlý znamení!
Jana Marie: Delisso? Promyslela jsem si ten tvuj návrh a…
Delissabeth: A?
Jana Marie: A rozhodla jsem se, že…
Delissabeth: Že?
Jana Marie: ŽE TĚ POŠLU NĚKAM!
Delissabeth: Já to čekala…
Blibbs: Tři…
Jana Marie: Dva…
Flek: Jedna…
Vypravěč: NULA! Pokračování příště…

Dvanáctá část anti-pirátů 3

22. listopadu 2008 v 20:21 | Dazla |  Anti-piráti 3
Delissabeth: AAAU, TO BOLÍ!
Červossa: Konečně klid… Takže, jakej byl ten tvuj nápad?
Flek: No, jestliže je nahoře dole, tak to znamená, že se musíme dostat nahoru.
Ria Palma: Jak, nahoru?
Flek: Vyletět do oblak!
Červossa: To máš snad v kapse balón?
Flek: J asně!
Červossa: Že já se ptal…
Flek: Jenže tam bysme se asi nevešli všichni a museli bysme tu nechat Kámen. A bez Kamene já nikam nejdu!
Ria Palma: To máme odletět bez tebe?
Flek: Né, zkusim vymyslet něco lepšího.
Nugetti: Hoď do vody výbušninu a Kámen s náma vyletí nahoru, haha!
Flek: To je super nápad!
Delissabeth: To nemyslíš vážně, že ne?
Flek: Proč bych neměl?
Nugetti: Bude to sranda!
Delissabeth: Vždyť to je sebevražda, to si vážně myslíš, že by něco takového mohlo vyjít?
Flek: Jo.
Delissabeth: Jsi šílenec!
Blibbs: Jasně, že je. Jinak bych se s nim nebavil.
Delissabeth: Tak budeme hlasovat, kdo chce ten nápad uskutečnit!
Flek: Kdo je pro? Já teda jo!
Nugetti: Já taky!
Blibbs: Já taky!
Červossa: Já taky.
Delissabeth: A kdo je proti, kromě mě?
Bill Buzner: Já.
Ria Palma: Já.
Kanárek: Píp!
Ria Palma: Takže jak dopadlo hlasování?
Bill Buzner: Čtyři proti čtyřem, jestli se nepletu.
Flek: Jenže protože já jsem kapitán, můj názor má větší cenu, takže jdem na to.
Delissabeth: Tvůj názor nemá větší cenu, sám jsi říkal, že jsi lepší než Červossa v tom, že přihlížíš k názorům ostatních členů posádky!
Flek: No, přihlížim. Ale nakonec se rozhodnu podle sebe.
Delissabeth: Tady jde o životy nás všech, rozumíš? A proti si o nich chceme rozhodnout sami!
Flek: Ale je to nerozhodně!
Delissabeth: Ještě ses neptal Jany.
Flek: To neni nutný! A navíc Jana určitě nechce, abysme jí rušili.
Delissabeth: Odkdy ty se staráš o to, co chtějí ostatní?
Flek: Odteď?
Delissabeth: Já jdu pro ní! (odejde)
Flek: No super… Tak to rovnou můžem vymejšlet novej plán.
Nugetti: Hele, když celou loď unese Betynka, proč by nemohl kanárek?
Ria Palma: To je ještě šílenější, než ta výbušnina.
Delissabeth, Jana Marie: (vrátí se)
Jana Marie: To ses snad zcvoknul, ne? Jak tě vůbec mohla napadnout taková kravina?! (dá mu facku)
Flek: Heleď, v anti-pirátský příručce se píše, že kapitán má při hlasování tři hlasy a jeho zástupce dva! A protože Červossa je na mojí straně, tak jasně vedem.
Jana Marie: Buď se proměníme v pomeranče nebo šílenej kapitán nechá vybuchnout svojí vlastní loď. No, to je teda jedno lepší než druhý.
Delissabeth: Tak mu to vymluv!
Jana Marie: A jak asi? Myslíš, že si od čističe hajzlů nechá kecat do práce?
Delissabeth: Mě ani Billa neposlechne, tuhle ženskou taky ne, protože mu ztratila tepláky a kanárek neumí mluvit.
Jana Marie: Vypravěči… To je zas osud celý posádky na mně?
Delissabeth, Bill Buzner, Ria Palma: Jo.
Jana Marie: Tak fajn, jo… Prostě Kámen odpalovat nebudeš! Ty si možná představuješ, že vyletí někam do nebes, ale ve skutečnosti prostě normálně bouchne.
Flek: Tak jo, řekla sis o to sama…
Jana Marie: O co?
Flek: O použití plánu b.
Jana Marie: Jakej je plán b?
Flek: Kanárek.
Jana Marie: Ale to s tim kanárkem fakt nemůžeš myslet vážně!
Flek: Když myslíš… Kanárku, pojď sem.
Kanárek: ?
Flek: Teda přileť sem.
Kanárek: (přiletí)
Flek: (přiváže kanárka za nohu ke stěžni) Leť!
Kanárek: (mává křídlama)
Flek: Tak dělej, pořádně!
Blibbs: Mam takovej pocit, že tohle nemá cenu.
Flek: JASNĚ ŽE MÁ!
Blibbs: Neřvi na mě. A nemá.
Flek: JÁ NEŘVU! Ten kanárek je naše poslední naděje, když madam jávimvšeckonejlíp nedovolí použít původní plán.
Jana Marie: Klidně si ho použij, ale všechny to zabije.
Nugetti: Všichni umřem, i když to neudělá.
Jana Marie: Fajn, fajn… Tak ať si pan jájsemnejvětšíborecsvěta dělá co chce.
Flek: Super! Tak já jdu připevňovat dynamity. (skočí do vody)
Jana Marie: To je debil…






Jedenáctá část anti-pirátů 3

21. listopadu 2008 v 22:32 | Dazla |  Anti-piráti 3
Vaše Pravidelná dávka hádek je zas tady!
(kdyby třeba někoho z vás nááhodou napadlo, že trojku nějak zbytečně protahuju, máte pravdu... originál byl dlouhej jak rozvinutej hajzlpapír, takže tohle musí bejt taky xD)

Jana Marie: No, když už ti konečně docvaklo, mohl bys taky začít přemejšlet nad tim, jak se z toho vykroutit, co myslíš?
Flek: Sama pořád říkáš, že jsem tak blbej, že bych stejně nic nevymyslel.
Jana Marie: Zázraky se stávaj…
Flek: Tak já se teda zamyslim… Hmm…
Jana Marie: To bude na dlouho.
Nugetti: My jdem zatim s Blibbsem hrát karty.
Flek: Nahoře je dole a dole je ještě níž…
Jana Marie: Jen přemejšlej, máme ještě 100 minut…
Delissabeth: Pěkný číslo! Takový kulatý!
Jana Marie: To je super, že máš ráda kulatý věci! Protože přesně za těch sto kulatejch minut z tebe bude nádherně kulatej pomeranč.
Flek: Můj pomeranč!
Jana Marie: Co kdybys radši přemejšlel nad naší situací místo opakování týhle debilní věty?
Flek: Už vim!
Blibbs: A nechceš s tim ještě chvíli počkat?
Flek: Proč?
Blibbs: Zrovna vyhrávam v kartách.
Flek: Ty vyhráváš vždycky.
Blibbs: A vždycky nesnášim, když mě někdo ruší.
Ria Palma: Tohle je důležitý!
Delissabeth: Důležitější než hraní karet!
Bill Buzner: To zas ne.
Blibbs: Nic neni důležitějšího než karty.
Flek, Delissabeth: Jasně, že je!
Blibbs: To bych teda chtěl vědět, co.
Flek: Džus!
Delissabeth: Láska!
Nugetti: Láska k džusu!
Červossa: Jojo… Hruškovej džus…
Flek: Pomerančovej!
Červossa: Hruškovej.
Flek: Pomerančovej.
Jana Marie: BUĎTE UŽ SAKRA ZTICHA!
Červossa: Proč bych měl? Nebudu poslouchat ženskou. A ještě ke všemu svojí podřízenou…
Jana Marie: Nejsem tvoje podřízená! Jsem Flekův zástupce.
Červossa: Už ne…
Jana Marie: Cože?
Červossa: Pamatuješ, jak jsme se s Flekem hádali o kapitánství? Nakonec jsem souhlasil s tim, že Flek může bejt kapitán, ale jenom pod podmínkou, že já budu jeho zástupce…
Jana Marie: FLEKU?!
Flek: Ehm… Já ti to jaksi ještě nestačil říct… Promiň.
Jana Marie: Jak, nestačil? Měl jsi na to spoustu času!
Flek: Jenom dva dny!
Jana Marie: Dva dny maj dohromady 172 800 sekund a říct mi o tom by ti mohlo trvat tak pět sekund… Takže jsi mi to mohl stihnout říct přesně třicet čtyři pět set šedesátkrát!
Flek: To neni pravda! Trvalo by to aspoň deset vteřin, kdybych ti měl říct všecko.
Nugetti: Všecko? To jako i smysl života?
Červossa: Ne, všecko, na čem jsme se domluvili.
Jana Marie: Vy jste se domluvili ještě na něčem?
Flek: No, tak nějak… Červosso… řekneš jí to?
Červossa: Radši to necham na tobě, ty to s ženskejma líp umíš.
Flek: Ale s ní ne!
Červossa: To zvládneš.
Jana Marie: O co tady teda jde?
Flek: O to, že jsem to v hospodě tak trošku přepísknul, takže jsem Červossovi odkejval všecko, co mi řekl.
Jana Marie: A co všecko ti řekl?
Flek: Budeš naštvaná.
Jana Marie: Když to budeš zbytečně protahovat, naštvu se ještě víc!
Flek: Musim ti zabavit pistoli.
Jana Marie: Cože?!
Flek: To neni všechno. Budeš muset tejden čistit hajzly…
Jana Marie: COŽE?!
Flek: …než dostaneš padáka.
Jana Marie: To už si ale děláš srandu?!
Flek: Neruš, teď přijde to nejhorší…
Jana Marie: Pchá… Co může bejt horší než vyhazov?!
Flek: Víš… Já jsem jaksi…
Jana Marie: Tys jaksi co?
Flek: Řekněte jí to někdo jinej, nebo mě zabije!
Jana Marie: ZABIJU TĚ I TAK!
Flek: Hlavně klídek…
Jana Marie: TOBĚ SE TO ŘEKNE!
Flek: Vždyť já vim… Hele, nechceš se na to posadit, napít se džusu a…
Jana Marie: Ne.
Flek: Fajn. Takže, já jsem jaksi…
Jana Marie: Dostaneš se vůbec někdy dál než ke slovu jaksi?
Flek: Bojim se, že ne.
Jana Marie: Cos mu ještě slíbil, že mě zabiješ?
Červossa: Ale to je super nápad! To si na něm vyprosim příště, až se vožere.
Jana Marie: TAK CO TO TEDA JE?!
Flek: Bylas někdy v čítarně? Takový to místo, jak se tam sejde pár maníků a čtou si navzájem svoje oblíbený knížky?
Jana Marie: Jo, proč?
Flek: No… Řekněme, že minule tam bylo dost veselo.
Jana Marie: Jakto?
Flek: Protože se četlo něco veselýho.
Jana Marie: A co já s ti… NE!
Flek: Jo…
Jana Marie: Ty jsi…
Flek: Jo.
Jana Marie: TYS ČET V ČÍTARNĚ MUJ DENÍK?!
Flek: Takovej ten černej s velkym, stříbrnym zámkem.
Jana Marie: To byl muj první deníček! JÁ TĚ ZABIJU! (dá Flekovi facku)
Delissabeth: (začne se hihňat)
Jana Marie: Co je?
Delissabeth: Porušilas sázku!
Jana Marie: No skvělý… (jednu vlepí i Delisse a naštvaně odchází pryč)

Sedmá část Estragona

20. listopadu 2008 v 17:18 | Dazla |  Estragon
KTEREJ DEBIL VYMYSLEL, ŽE JEDNA ČÁST ESTRAGONA MÁ SEDUM STRAN?!
Hm.
To jsem byla já...

Vrták: A proč bych měl?
Estragon: Proto!
Vrták: A to je proč?
Estragon: To je proto.
Vrták: A to je proč?
Estragon: Takhle tu budem do večera.
Vrták: Už je večer.
Estragon: Já vim. Chtěl jsem říct do dalšího večera.
Bromhexin: To máš pravdu, že tu asi budem do dalšího večera, protože nemáme kde přespat.
Estragon: Mařko, musíš bejt furt uražená?
Marie: Já nejsem žádná Mařka!
Estragon: Jo, seš!
Marie: To neni pravda! Mařka zní jak jméno pro nějakou chudinku z vesnice…
Estragon: A ty seš chudinka z města, viď?
Marie: NEJSEM! Musíš mě pořád otravovat?
Estragon: Nemusim, ale chci.
Marie: Proč?
Estragon: Naštvala jsi mě. Pořád tady kvůli něčemu bulíš, místo toho, abys nám šla domluvit nějaký to místo na spaní.
Marie:Tobě nic domlouvat nebudu!
Estragon: No ták, Mařko… Nebuď jako malá.
Marie: Já nejsem žádná Mařka!
Estragon: Proč ne?
Marie: Protože se mi to nelíbí.
Estragon: Ale mně jo.
Marie: Vy máte divnej vkus na jména v rodině, viď?
Estragon: Co tim naznačuješ?
Marie: Jak by někdo normální mohl svoje dítě pojmenovat Estragon?
Bromhexin: Promiň, mladá, že se do toho pletu, ale Estragon je jméno jednoho z největších technařů historie.
Estragon: Fakt? To je hustý! Vidíš, Mařko? Mam slavný jméno!
Marie: To neni pravda! Třeba já jsem o tom Estragonovi nikdy neslyšela.
Estragon: To já taky ne, a co jako?
Marie: Takže to pak neni to jméno slavný, když ho nikdo nezná.
Bromhexin: Já jsem ho znal!
Estragon: Jo, dědek ho znal!
Marie: A ty mu věříš? Určitě si to teď vymyslel.
Bromhexin: Vymejšlení je trend u vás mladejch, já to neprovozuju.
Estragon: A jak ti máme věřit?
Bromhexin: Normálně! Proč jste všichni tak nedůvěřivý?
Estragon: V dnešní době nemůžeš věřit nikomu kromě sebe.
Bromhexin: No vidíš! Já si věřim a to mi stačí.
Satira: Hele, nemohli byste se jednou bavit o něčem normálnim?
Estragon: Ty seš černej drak s bílym tetovánim na zadku a snažíš se mi radit, co je normální?
Satira: Jo.
Estragon: To neni normální.
Satira: Ty taky nejseš normální.
Estragon: Já jsem úplně normální!
Satira: Nedávno jsem tě viděla poskakovat po jedný noze před kadiboudou, na hlavě jsi měl zelenou ponožku a kromě toho jenom červený trenky a chlupatý pantoflíčky. Tohle dělaj normální lidi?
Estragon: Já jsem se nudil, protože jsem čekal na dědka!
Satira: To tě neomlouvá.
Estragon: Hele, nerejpej do věcí, kterejm nerozumíš. Seš na světě chvilku a už bys do všeho vrtala.
Vrták: Né, vrtam já!
Estragon: Pravda. Vrtáte oba.
Satira: Vyprošuju si, abys mě přirovnával k němu!
Estragon: Já tě budu přirovnávat ke komu chci, seš můj drak!
Satira: Jak to víš? Máš snad na mě záručák?
Estragon: No…
Satira: Nemáš, viď?
Estragon: Ne.
Satira: Tak mě neser.
Estragon: Už seš zase sprostá!
Satira: S tebou to jinak nejde.
Estragon: Jasně že jde!
Marie: Nejde. Do něj, Satiro!
Estragon: Drž hubu, Mařko!
Marie: Neřvi na mě! (začne brečet)
Estragon: Neřikal jsem ti něco o tom bulení?
Marie: Když já si nemůžu pomoct!
Estragon: To máš blbý, já ti pomáhat nebudu.
Marie: Tak já tobě taky ne!
Estragon: Domluveno.
Bromhexin: Hele, mladej, ale kdo nám teď sežene ten nocleh?
Estragon: A jo, vlastně… Mařko?
Marie: Ne!
Estragon: Prosííím!
Marie: Ne.
Estragon: Proč ne?
Marie: Vždyť jsme se před chvilkou domluvili!
Estragon: Jak to můžeš vědět?
Marie: Jak můžu vědět co?
Estragon: Že se to fakt stalo! Třeba nás před pár sekundama unesli mimozemšťani, změnili nám paměť a vlastně se to vůbec nestalo!
Marie: Mimozemšťani neexistujou.
Estragon: Jasně že existujou! Řikali to v telce.
Marie: V telce řikaj všechno možný a neni to pravda.
Estragon: I ne! Musí to bejt pravda, když je to v televizi!
Bromhexin: Za mýho mládí ještě televize nebyla a…
Estragon: To nikoho nezajímá,dědku… Za tvýho mládí jste se ještě mlátili po hlavě klackama, ne?
Bromhexin: Nebuď drzej. Já ve tvym věku bych si něco takovýho nedovolil.
Estragon: Ale ty už dávno v mym věku nejsi.
Bromhexin: Ne, ale pořád si připadam mladě!
Estragon: Vždyť ty už si na svoje mládí ani nemůžeš pamatovat.
Satira: Á, další inteligentní téma k rozhovoru?
Estragon: Jo, přesně tak.
Satira: Já bych se teda radši bavila o tom, že támhle vidim Ažihadlův bordel.
Estragon: A jo… Hurá, už jsme u Ažihadla!
Marie: Zdá se mi to, nebo u dveří stojí strážní?
Bromhexin: Nezdá… To je na prd!
Estragon: Proč? Vždyť jsme Ažihadlovi známí, pustěj nás.
Bromhexin: Jo, ale budou nás zdržovat stovkama zbytečnejch otázek, takže se na hajzl dostanu tak za půl hodiny.
Estragon: To bude dobrý, dědku… To vydržíš.
Bromhexin: Myslim, že jsem to právě nevydržel.
Estragon: TO SI DĚLÁŠ SRANDU?!
Bromhexin: Jo.
Estragon: Uff…
Bromhexin: Ale teď už jsem to asi fakt pustil.
Estragon: Já už ti na to podruhý neskočim.
Marie: Fuuj, tady to ale smrdí!
Bromhexin: Já vás varoval…
Estragon: Sakra dědku, ty seš prase!
Satira: Tak budem pomlouvat toho smraďocha nebo radši hejbnem prdelema a nacpem se k Ažihadlovi? Přece jenom, už se blíží půlnoc a to je doba, kdy má nejvíc zákazníků…
Bromhexin: Ta malá má pravdu.
Estragon: Fajn, tak jdem…
Marie: Já s váma nepůjdu.
Estragon: Proč ne?
Marie: Už tam nechci pracovat… A kdybych se tam ukázala, Ažihadlo by mě akorát přemlouval a to on umí moc dobře, bojím se, že bych tam zase zůstala. Chci od základu změnit svůj život.
Estragon: Hele, to ale asi moc nepůjde… Přece jenom, seš slavná, lidi na ulici tě poznaj a…
Marie: Budu muset změnit image… (umaže si vlasy od bláta, vezme si na sebe Estragonovu bundu a umyje si z obličeje šminky) Tak.
Estragon: Hele, víš že takhle vypadáš úplně jinak, Mařko?
Marie: No vždyť o to mi jde… A musíš mi pořád říkat Mařko?!
Estragon: Chceš bejt venkovská holka? Jo, chceš, takže ti budu řikat Mařko. Je to součást přestrojení, víš?
Mařka: Tak fajn, no… Co mam s tebou dělat.
Stráže: Kdo jste?
Estragon: Ažihadlovi přátelé.
Stráže: Máte důkaz?
Estragon: Ne.
Stráže: Tak vypadněte.
Estragon: To neni fér!
Stráže: Jasně, že to je fér. Je to Ažihadlovo nařízení.
Estragon: Ale určitě nezakázal to, abysme ho navštívili my.
Stráže: No, řekl: "Nikoho sem nepouštějte, obzvlášť ne dospívajícího cucáka a starýho dědka s prostatou!"
Satira: Takže neřekl, abyste nepouštěli cucáka, dědka, dračici, venkovanku a idiota!
Stráže: No, neřekl.
Satira: Což znamená, že můžem dál?
Stráže: Asi jo…
Satira: Díky. (vecpe se do dveří)
Estragon: Tý jo, jak se ti to povedlo?
Satira: Kdo umí, ten umí…
Estragon: Nazdar Ažihadlo, dlouho jsme se neviděli!
Ažihadlo: TY?!
Estragon: Proč tak naštvaně? To nepřivítáš starýho známýho?
Ažihadlo: Vylil jsi na zem posvátnou houbovku.
Estragon: Ale to byl rituál!
Ažihadlo: Nebyl, Nasraná mi to vysvětlila.
Estragon: Kráva jedna…
Ažihadlo: Co prosím?
Estragon: Ale nic…
Mařka: Víš, Ažihadlo, jde o to, že potřebujeme přístřeší.
Ažihadlo: Neznáme se my dva odněkud?
Mařka: NE!
Ažihadlo: Určitě? Já myslím, že už jsem tě někde viděl. Seš si docela podobná s Marií.
Mařka: S jakou Marií?
Ažihadlo: No, takovou s velkejma… (naznačí, co má na mysli)
Mařka: S velkejma tričkama?
Ažihadlo: Né, s velkejma… (ukáže znova)
Vrták: S velkejma autorskejma právama!!!
Ažihadlo: Ne, to taky ne. Fakt nevíte?
Vrták, Mařka: Ne.
Mařka: Ta tady u vás pracovala?
Ažihadlo: Jojo…
Vrták: A nemáte fotku? Možná bysme jí pak poznali!
Ažihadlo: To je možný… (podá jim Mariinu občanku)
Mařka: (nakoukne do občanky) Marya Sit-Coma? Jasan, to je moje ségra! Asi si tady tu občanku nechala, já jí to vemu. (dá si občanku do kapsy)
Ažihadlo: Počkej, jak ti mam věřit, že seš její ségra?
Mařka: Sám jste řikal, že jsem jí podobná! My jsme totiž dvojčata.
Ažihadlo: Tak já ti dam pár kontrolních otázek, ok?
Mařka: Ok.
Ažihadlo: Mariino oblíbené ovoce?
Mařka: Maliny.
Ažihadlo: Její oblíbené pití?
Mařka: Vychlazená citronáda s plátkem kiwi, brčkem a deštníčkem.
Ažihadlo: Oblíbená kniha?
Mařka: Pýcha a předsudek.
Ažihadlo: Hm, ty asi fakt budeš její ségra.
Mařka: Jo, jsem.
Ažihadlo: Tak fajn, dostanete ubytování… Ale mam volný jen dva pokoje, takže se budete muset nějak rozdělit.
Vrták: Já jdu s Bromhexinem! Ten je pořád na hajzlu, takže budu mít spoustu času pro sebe.
Estragon: Tak já teda budu s Mařkou.
Satira: A co já?!
Estragon: Ty se k nám můžeš nějak vecpat.
Satira: Tak fajn, no…

Vypravěč: Naši debilové v klidu přespali a nic zajímavého se nestalo, proto se přesuneme k dalšímu ránu.
Estragon: Sakra já mam hlad…
Mařka: Mám ti pro něco zajít do kuchyně?
Estragon: Jo, to bys byla hodná.
Mařka: Tak fajn… (seskočí z postele)
Estragon: A hlavně nenos houbovku!
Mařka: Ale já si nejsem jistá, jestli je na skladě něco jinýho.
Estragon: Kdyby byla jenom houbovka, tak radši nic neber.
Mařka: Ok. (snaží se otevřít dveře)
Estragon: Co je?
Mařka: Někdo zamknul!
Estragon: Tak odemkni.
Mařka: Klíč je zvenku.
Estragon: A sakra… Proč by nám ale někdo zamykal?
Ažihadlův hlas: (zvenku) Už vás nepustim, haha!
Mařka: Ažihadlo?
Ažihadlo: Jo, jsem to já a neodemknu, protože byste zas vylejvali mojí vzácnou houbovku!
Mařka: To není pravda.
Ažihadlo: Ale je… PROSTĚ VÁS NEPUSTIM, MUHAHAHA!
Estragon: Do prdele…
Satira: (vzbudí se) Co je?
Estragon: Ažihadlo se zbláznil.




Desátá část anti-pirátů 3

19. listopadu 2008 v 20:28 | Dazla |  Anti-piráti 3
Vypravěč: Mezitímco Delissin otec šťastně zjistil, že má doma náhradní štětku, anti-piráti si uvědomili, že vlastně neví, kde jsou a jak se odtamtud dostanou…
Jana Marie: Stejně nechápu, proč to řešíte… Ať už jsme kdekoli, voda tu je a plout se dá. To je hlavní, ne?
Flek: No jo, ale tohle je Země pomerančů.
Jana Marie: A?
Flek: Jestli se odsud nedostanem včas, proměníme se v pomeranče.
Jana Marie: Včas? To znamená dokdy, do konce měsíce?
Flek: Do tří hodin.
Jana Marie: COŽE?! To si děláš srandu!
Flek: Ne.
Jana Marie: No skvělý, všichni kvůli tobě umřem. Já řikala, že sem pro něj nemáme lízt!
Bill Buzner: Neřikala.
Jana Marie: Ale myslela jsem si to.
Bill Buzner: Nemyslela, protože ty vždycky řikáš to, co si myslíš.
Jana Marie: Ale teď už si to myslim, sakra! Proč musíš do všeho rejpat?
Delissabeth: Aby byla větší sranda, jenže tomu ty nemůžeš rozumět, protože nemáš smysl pro humor.
Jana Marie: Hele, můžu ti položit osobní otázku?
Delissabeth: Samozřejmě.
Jana Marie: PROČ SI NA MĚ POŘÁD MUSÍŠ VYLEJVAT ZLOST?!
Delissabeth: Proč ne? Vždyť na tom neni nic zvláštního, ty to děláš taky.
Flek: Holky, nehádejte se… Na to teď neni čas. Máme jen dvě hodiny a padesát sedum minut.
Blibbs: Co takhle zkusit znova proplout Flekovou kapsou? To by nás mohlo vrátit zpátky!
Ria Palma: Ehm… Já jsem jaksi ztratila ty tepláky.
Delissabeth: A s jinejma by to nešlo?
Ria Palma: Bohužel ne. Jenom v tamtěch byla Země pomerančů a zároveň ta naše.
Jana Marie: Takže oprava - umřem kvůli Flekovi a taky kvůli tobě. Další nápady?
Bill Buzner: Řeknem Nugettimu, ten mívá šílený nápady… A zrovna takový teď potřebujem.
Delissabeth: A to ho chceš budit?
Bill Buzner: Nic jinýho mi nezbejvá… NUGETTI!
Nugetti: Hm?
Bill Buzner: Nenapadá tě, jak se dostat do našeho světa?
Nugetti: To je jasný, musíme projít zrcadlem jako Alenka!
Bill Buzner: A no jo, vlastně! Skvělej nápad! (přitáhne zrcadlo) Kdo jde jako první?
Flek: JÁÁÁ!
Vypravěč: Flek se rozeběhl naproti zrcadlu a k nesmírnému údivu všech kolem do něj prostě normálně vrazil.
Flek: AUUU! Asi jsem si něco zlomil!
Nugetti: Jaktože to nefunguje?!
Blibbs: Flek neni Alenka.
Nugetti: Hm, v tom to asi bude.
Červossa: Kolik ještě máme času?
Ria Palma: Dvě minuty padesát.
Všichni ostatní: JENOM?!
Ria Palma: Pardon, chtěla jsem říct dvě hodiny padesát.
Blibbs: Díkyvypravěči… To snad na něco přijdem.
Jana Marie: No nevim, ale řekla bych, že dva závisláci na džusu, jeden na mlíku, bárbínovská hysterka a několik blbců toho moc nevymyslí.
Delissabeth: Zapomnělas jednu pitomou mlátičku.
Jana Marie: Nezapomněla, já totiž pitomá nejsem!
Červossa: O tom by se daly víst dlouhý hádky…
Jana Marie: Vy jste se na mě spikli. Delissabeth tě podplatila, že jo?
Červossa: Nevim, o čem to mluvíš.
Jana Marie: Há, teď ses prozradil.
Červossa: ?
Jana Marie: Kdybys řek cokoli jinýho, tak fajn, ale tuhle větu řikaj jenom lidi, který naprosto ví o co jde!
Červossa: Dobře, přiznávam se, Delissa mě podplatila džusem, abych na tebe byl hnusnej.
Jana Marie: Já to věděla… Koho z vás ještě podplatila?
Flek: (neochotně zvedne ruku)
Jana Marie: Tebe taky? Ty hajzle jeden hnusnej! (chystá se mu dát facku)
Delissabeth: Chceš porušit stávku kvůli troše podplácení?
Jana Marie: JO!
Delissabeth: Super! Kde máš deníček?
Jana Marie: NA DENÍČEK MI NEŠAHEJ! Ještě jsem jí neporušila…
Delissabeth: To je jen otázka času… Vidim to na tobě.
Jana Marie: Ách jo… Jano, uklidni se a hlavně nemlať Fleka ani tuhle krávu, jinak bude pořádnej průšvih!
Červossa: Samomluva je jeden z prvních příznaků šílenství, víš to?
Blibbs: Ehm, ehm.
Červossa: Co je?
Blibbs: Dvě hodiny čtyřicet pět minut. Fakt už bysme měli začít přemejšlet.
Nugetti: Tak se zeptáme Hate!
Blibbs: Taky dobrej nápad… HATE!
Hate: (objeví se) Co je?
Flek: Co máme dělat?
Hate: Já nevim, ještě nemam připravenej scénář… Ale nemusíš se bát, zejtra už bude.
Flek: Zejtra je mi na prd! Potřebuju ho do dvou hodin.
Hate: Jejda…
Flek: Jo, jejda. Tak mákni.
Hate: Mně dopsala tužka.
Flek: Tak piš jinou.
Hate: To nejde, vypravěčskejch tužek je málo a musí se vyrábět na zakázku.
Flek: Tak si jí nech vyrobit, ale rychle!
Hate: Už na ní pracujou, bude hotová večer.
Flek: Večer je pozdě.
Hate: Tak já vám teda poradim, no… Pomůžou vám puzzle… (zmizí)
Bill Buzner: A jó, moje puzzle! (složí je)
Ria Palma: Tak?
Bill Buzner: Nahoře je dole a dole je ještě níž. Co je to za pitomost?
Flek: Pitomost, kterou musíme pochopit, jinak je po nás.


Devátá část anti-pirátů 3

19. listopadu 2008 v 19:14 | Dazla |  Anti-piráti 3
Ria Palma: Červossa pořád spí?
Blibbs: Nebo to aspoň předstírá.
Jana Marie: To můžeme zjistit… Heej, Červosso, spláchla jsem tvůj hruškovej slovník do záchoda!
Červossa: (nic)
Jana Marie: Jo, spí.
Nugetti: Já chci pohádku!
Blibbs: Tady nikdo žádný pohádky nezná a ani neumí vyprávět.
Nugetti: Tak si něco vymyslete! Jinak vás nakazim svojí chřipkou.
Jana Marie: Nákaza si leze kam chce, ta se tě neptá.
Nugetti: Jo, ale kdybych na tebe zakašlal, tak by šla hned.
Flek: (vejde dovnitř) Vypravěči… Ten Buzner je ale debil.
Jana Marie: Jé, Fleku, čau!
Flek: Co po mně chceš?
Jana Marie: Co bych po tobě měla chtít? Jen tě zdravim.
Flek: Ale nějak moc nadšeně.
Jana Marie: Nugetti chce vyprávět pohádku, protože mu neni dobře.
Flek: Takže, byl jednou jeden sympatickej, milej, slušnej, příjemnej, přátelskej, chytrej a odvážnej anti-pirát…
Jana Marie: To jako ty?
Flek: Jak to víš?
Jana Marie: Na nikoho jinýho bys neskládal takový chvalozpěvy.
Flek: …kterej si jednou šel do města koupit džus…
Jana Marie: Tak to je fakt pohádka, když sis pro něj nikoho neposlal.
Flek: Nepřerušuj… a obklíčila ho skupina osumdesáti devíti ozbrojenejch, naštvanejch fanoušků. Tak je postřílel a všichni na místě umřeli. Konec pohádky.
Nugetti: Jé, ta byla hezká! Jak to děláš, že umíš tak krásně vyprávět?
Flek: To víš, no…
Jana Marie: To bych taky uměla! Byla jednou jedna Jana Marie, která se naštvala na Fleka, protože ze sebe dělal děsnýho borce a tak mu jednu flákla. Konec.
Flek: To neni pohádka, ty maj mít dobrej konec!
Jana Marie: Tohle byl dobrej konec. Ten nejlepší.
Nugetti: (usne)
Ria Palma: Super, aspoň už nebude chtít nic vyprávět…
Vypravěč: V tu chvíli se zvenku ozval zděšený výkřik.
Červossa: (vzbudí se)
Jana Marie: To byla Delissabeth?
Flek: Jo.
Jana Marie: HURÁÁÁ!
Flek: Co je?
Jana Marie: Řvala, jako by jí měl někdo co nevidět zabít. A kdyby ji někdo zabil, tak bych mohla porušit stávku!
Červossa: Tady se projevuje tvuj čestnej charakter, když bys jí radši zabila, než abys dodržela stávku.
Jana Marie: Já bych jí nezabila! Jen bych nechala někoho jinýho, aby jí zabil.
Ria Palma: Co proti ní vlastně máš? Já jí ještě nestihla pořádně poznat, ale připadá mi, že i když je občas hysterická, tak je jinak celkem v pohodě.
Jana Marie: Co proti ní mam?
Ria Palma: Jo.
Jana Marie: Nó… Třeba to, že je naprosto blbá?
Delissabeth: POJĎTE SEEEM!
Jana Marie: Nemůžem, protože jsme tě vůbec neslyšeli křičet, takže vůbec nevíme o tom, že ti hrozí nějaký strašný nebezpečí a nemáme důvod, proč bysme vylejzali z pokoje.
Delissabeth: Ale mně nic nehrozí!
Jana Marie: (viditelně zklamaně) Aha.
Flek: (vyleze z pokoje) Tak co je?
Delissabeth: Támhle plave ve člunu muj táta!
Flek: A co já s tim?
Delissabeth: Zná spoustu pohádek, takže až se Nugetti vzbudí, bude mu je moct vyprávět!
Flek: Super nápad… Hej, taťko!
Zvon: Nejsem tvuj taťka.
Flek: Tak její taťko, poplav sem!
Zvon: To nejde, hledam v moři štětku, někam mi sem vypadla.
Flek: Štětku?
Zvon: Záchodovou.
Flek: Jo ták… Hodně štěstí.
Zvon: Dík. (plave dál)
Delissabeth: Papá, pamatuješ si ještě některou z těch príma pohádek?
Zvon: Ne. Pohádková knížka mi spadla do záchoda.
Delissabeth: Vytáhni jí.
Zvon: To bych rád, ale nemam tu štětku a šahat na to nechci. Mimochodem, kdo je to ten chlápek vedle tebe?
Delissabeth: No, to je takovej…
Zvon: Mluv spisovně, Delissabeth!
Delissabeth: To je jeden můj známý, papá.
Flek: Ne známej jako že s ní chodim, ale jako kámoš… Hm, kámoš taky zrovna ne. Prostě jsme se hodněkrát viděli a mluvili spolu. Teda, ani ne tak mluvili, jako spíš se hádali… I když, ne až zas tolik, víc se hádá s Buznerem.
Delissabeth: (šeptem) Drž už hubu!
Flek: No jo, pořád… Já jen, aby to tvuj táta nějak blbě nepochopil.
Zvon: A co děláš na jeho lodi?
Delissabeth: To je na dlouho.
Zvon: Já mám času dost… Tu štětku stejně asi nenajdu.
Delissabeth: Ale já čas nemám, protože… protože mě zrovna volá Bill! Měj se… (odejde)
Zvon: Ta dnešní mládež… (odpluje)



Osmá část anti-pirátů 3

16. listopadu 2008 v 19:58 | Dazla |  Anti-piráti 3
Blibbs: Přestaňte se tu vykecávat a pojďte na Kámen… Už se mi po něm stejskalo.
Delissabeth: Jo, mně taky.
Flek: To je teda hezký. Po lodi se vám stejská a po mně ne? To je špatný.
Delissabeth: Mně se po tobě stejskalo.
Flek: To je ještě horší. (vyleze na Kámen)
Posádka: (následuje ho)
Blibbs: To je bordel! Proč jsou všude po zemi rozházený pomeranče?
Flek: Moje pomeranče!
Blibbs: Já vim, vždyť ti je nikdo nebere.
Flek: Moje pomeranče!
Blibbs: Hele, seš v pořádku?
Flek: Ne.
Jana Marie: Takže je všecko zas ve starejch kolejích.
Červossa: Zvedáme kotvy!
Flek: Počkej, odkdy ty dáváš rozkazy na mý lodi?
Červossa: Od tý doby, co je na ní moje posádka.
Flek: Tohle je moje posádka!
Červossa: Už ne.
Flek: Já jsem kapitán týhle lodi, takže automaticky šéfuju všem ostatním, co tady jsou.
Červossa: Se svojí lodí si dělej co chceš, ale posádce budu rozkazovat jenom já.
Jana Marie: DRŽTE UŽ OBA DVA HUBY!
Červossa: Myslim, že na něčem se přece jenom shodnem - ať už tu bude kapitánem kdokoli, ona to nebude.
Flek: Souhlas. Ale zpátky k tý naší hádce - posádka je původně moje, ty sis jí jenom půjčil.
Červossa: Ale nemám v plánu ti je vracet.
Flek: Stejně maj radši mě, že jo?
Blibbs, Nugetti, Delissabeth: Ale jo…
Nugetti: Jani, hlasuj s náma! Chceš za kapitána Fleka nebo Červossu?
Jana Marie: Můžete mi dát tak měsíc na rozmyšlenou?
Flek: Hele, kašlem na ní… Stejně je většina pro mě…
Červossa: Jejich názor nikoho nezajímá!
Flek: Mě jo. Právě proto jsem vždycky byl lepší kapitán než ty.
Červossa: To bych ani neřek…
Bill Buzner: Kdokoli je lepší šéf než ty, Červosso.
Červossa: Proč myslíš?
Bill Buzner: Málem jsi mě zabil!
Červossa: Jenom málem.
Bill Buzner: To ti je málo?!
Červossa: Jo, spoustu lidí jsem zabil úplně a nestěžovali si, tak nevim, proč zrovna ty tak vyvádíš.
Bill Buzner: Protože seš idiot.
Flek: Jó, nandej mu to!
Bill Buzner: Ty mi neraď, co mam dělat… Taky už mi pěkně lezeš na nervy.
Flek: Já se tě na rozdíl od něj nesnažil zabít.
Bill Buzner: Ale muckal ses s mojí holkou!
Flek: V tom jsem nevinně, o tom si pokecej spíš s ní. Vod toho stožáru jsem se nemoh hnout, i když jsem chtěl pláchnout někam na druhej konec světa.
Bill Buzner: Tak jsi měl ten stožár přeříznout, vždyť máš v kapse motorovou pilu!
Flek: To mě v ten moment nenapadlo.
Bill Buzner: Hlavně, že tě to napadlo o pár minut pozdějš… To ses toho stožáru zbavil úplně!
Flek: Jó, ale to byla trošku jiná situace.
Delissabeth: Přestaňte se prosím hádat!
Nugetti: Jo, už mě z toho bolí hlava.
Flek: On s tim začal!
Jana Marie: No jo, ty nikdy za nic nemůžeš, viď?
Flek: Jasně že ne, za všechno můžou ostatní, ale házej to na mě!
Jana Marie: Lháři… Věř mi, že kdybych mohla, dam ti přes držku.
Flek: Věřim.
Jana Marie: No aspoň, že tak.


Vypravěč: Po chvíli se strhla další hádka mezi Flekem, Billem Buznerem a Delissabeth, ale toho vás ušetřím, protože to bylo přibližně to samé jako předtím, jenže asi pětkrát delší… Proto se přesuneme do vedlejšího pokoje, kam se zašili ostatní členové posádky, aby to nemuseli poslouchat.
Nugetti: Moje hlava… Nemáte někdo prášky proti bolesti?
Blibbs: Došly asi před měsícem.
Nugetti: Na mě něco leze.
Blibbs: Já ti zahraju na trubku, uvidíš, že tě to přejde.
Nugetti: NE! Já bych radši pohádku.
Blibbs: Jenže já žádný neznam.
Nugetti: Tak mi aspoň něco vyprávěj!
Blibbs: Nemam co.
Nugetti: A vy ostatní? (nasadí prosebnej pohled)
Jana Marie: Po všem, co napadá mě, by se ti akorát udělalo hůř.
Ria Palma: Teď o ničem nevim.
Nugetti: Blibbsi, zdá se mi to, nebo mam horký čelo?
Blibbs: Nezdá, asi máš horečku.
Nugetti: ÁÁÁ!
Blibbs: Neboj, na to se neumírá.
Nugetti: Aha…
Ria Palma: Tak mě teď napadá... Tu chobotnici na Fleka poslal Dejmi, že jo?
Nugetti: Jo... To, že jsem sežral ty sušenky, si budu už navždycky vyčítat…
Ria Palma: No ták, vždyť to všechno dobře dopadlo, Fleka jsme zas našli…
Nugetti: Ale nemuseli jsme ho najít!
Blibbs: S tim si teď nedělej hlavu, lehni si a spi.
Nugetti: Už se ti někdy podařilo usnout, když jsi měl pocit, že ti po hlavě dupe stádo naštvanejch fanynek?
Blibbs: Ne.
Nugetti: Tak vidíš.










Cucáme podeváté!

15. listopadu 2008 v 21:09 | Dazla |  Vycucáno z prstu
AS: Dámy a pánové, vítejte u dnešního dílu pořadu… pořadu…
Nápověda: Vycucáno z prstu.
AS: Aha, no jasně. Hrozně se omlouvám, ale včera jsme celej den točili novej díl seriálu Svět se točí kolem zrnka písku ze severní Sahary, takže už toho mám plnou hlavu. Víte, je to vlastně o tom, že se parta kámošů rozhodne vydat se na cestu do Afriky, jenže se jejich letadlo zřítí na podivný poušti, o který si všichni myslí, že to je Sahara, ale ve skutečnosti se objeví někde v úplně jinym světě, protože při jejich cestě se v Africe objevil čarodějnický učeň, který příliš neovládal svoje schopnosti a tak se transportoval naprosto někam jinam, než chtěl a ještě se mu jaksi povedlo přemístit jejich letadlo, protože u nich nic takového nemají a on se toho docela leknul. Příběh vlastně přeskakuje z jednoho místa na druhé - čaroděj se snaží nějak vrátit zpátky a parta kamarádů se toulá po poušti podle mapy Sahary, protože neví, že jsou úplně jinde, zažívají spoustu dobrodružství a…
Nápověda: Ehm, ehm.
AS: No co, nemůžu si do vlastní talkshow dát reklamu na vlastní seriál?
Nápověda: Proti tomu já nic nemam, ale utekli vám hosti.
AS: Ale proč?
Nápověda: Protože prej takový vykecávání nehodlaj poslouchat a radši už jdou domů.
AS: Co teď?! Dneska vysíláme živě!
Nápověda: Tak sežeňte nějaký náhradní hosty.
AS: Jo, tak pojďte sem.
Nápověda: Super. (vyleze na pódium)
AS: Takže, hm, dnešní díl se nazývá… Pád letadla?
Nápověda: Asi máte špatný papíry.
AS: To snad neni možný! Já si omylem vzala scénář na Svět se točí kolem zrnka písku ze severní Sahary!
Nápověda: Víte co? Vykašlem se na scénář, dáme si kafčo a poklábosíme.
AS: To nejde, tohle je přimý přenos!
Nápověda: Jenže všichni diváci už vypli televizi, protože mysleli, že to je nějakej blbej vtip.
AS: Všichni ne, v tuto chvíli nás sledují tři diváci!
Nápověda: Jeden šel na záchod, druhý šel na večeři a zapomněl vypnout televizi a třetí právě usnul.
AS: Fajn… Vy snad máte kafe?
Nápověda: Ne, ale v talkshow se vždycky něco pije. Vy tu snad nic nemáte?
AS: Ne, docházej finační prostředky.
Nápověda: To nemáte ani na kafe?
AS: Víte, to všechno platí ředitel této televize, která příliš peněz nemá, protože seriály bohužel nejsou moc úspěšné…
Nápověda: Kolik točíme vlastních seriálů?
AS: Šest.
Nápověda: Kolika z nich píšete scénář vy?
AS: Šesti.
Nápověda: Tak to všechno vysvětluje.
AS: Co tím myslíte?!
Nápověda: Ale nic. Helemese, už jen dva diváci, ten první se vrátil ze záchoda a okamžitě přepnul na jinej kanál!
AS: To není fér… Víte co? Já na to kašlu. Odcházim.
Nápověda: Kam byste chodila?
AS: Jdu si domů dát kafe.
Nápověda: Jo, bezva nápad.
AS: Tímto se loučím se dvěma našimi zbývajícími věrnými diváky a končím dnešní díl. Naviděnou příště!

Sedmá část anti-pirátů 3

14. listopadu 2008 v 18:30 | Dazla |  Anti-piráti 3
Dnešní část je delší než obvykle, byla jsem moc líná hledat to správný místo, kde by to šlo rozseknout na dvě...

Vypravěč: Teď se vrátíme zpátky na Červossovu loď.
Blibbs: Co řveš? My už padáme?!
Jana Marie: Ne, poprosil mě o to vypravěč, aby byl konec scény víc dramatickej.
Blibbs: Aha.
Bill Buzner: Umřem. Slítnem z vodopádu a bude po nás.
Jana Marie: Ááá, novej pan pesimista… Převzal jsi po Flekovi štafetu?
Bill Buzner: Já byl vždycky pesimista.
Jana Marie: No, taky bych se na svět dívala černě, kdybych si měla vzít Delissabeth.
Bill Buzner: Tak nějak.
Delissabeth: CO TÍM MYSLÍŠ?!
Bill Buzner: (podá jí červenej deníček) Tohle?
Delissabeth: Aha. Tohle.
Bill Buzner: Tak mě napadá, že asi budu zas optimista, protože Delissa by si stejně radši vzala Fleka.
Delissabeth: Ale Flek mě nemá rád.
Červossa: Sakra nechte toho, tohle jsou Anti-piráti, ne nějakej romantickej blábol!
Delissabeth: (urazí se)
Červossa: Teď hlavně musíme uvažovat - jak se odtud dostaneme? Buzner, mrkni, co dalšího ti řekne ta tvoje puzzlová mapa.
Bill Buzner: Buznere, ty anti-češtináři!
Červossa: Sorry, no…
Bill Buzner: (složí puzzle) Když je blbě, dej si džusa, když máš ženskou, stačí pusa. Ty puzzle jsou ironický, takový debilní kecy!
Nugetti: Třeba nás chtěj akorát otravovat, ale nepomůžou nám.
Jana Marie: Mysli, jak můžou puzzle něco chtít?
Nugetti: Normálně?
Blibbs: Tady je možný všecko…
Ria Palma: Zdá se mi to, nebo se ta loď nějak naklání?
Delissabeth: VODOPÁD!

Vypravěč: Na chviličku se vrátíme na Kámen… Teda, spíš na místo, kde ještě před chvílí Kámen stál.
Flek: (probudí se) To snad ne, kde je Kámen?! Vždyť už je skoro u moře! (běží za nim) Tu loď někdo nadnáší… BETYNKA?!

Vypravěč: Červossova loď se řítí dolů vodopádem… Lodi ani posádce se samozřejmě nic nestalo, jak už to v pohádkách (a parodiích) bývá.
Nugetti: Jé, to bylo žůžo! Nemůžem sjet po tom vodopádu znova?
Jana Marie: Já myslela, že tě přerazim! Všichni jsme se tu báli o svůj život a jenom ty ses tu tlemil jak blbej.
Delissabeth: Ty bys nejradši někoho přerážela pořád…
Jana Marie: To neni pravda!
Delissabeth: Ale je. Tu stávku stejně určitě porušíš.
Jana Marie: Neporušim!
Delissabeth: Na jak dlouho jí držíš?
Jana Marie: Na jeden den.
Delissabeth: Tak víš co? Vsadíme se, jestli to vydržíš bez násilí pět dní.
Jana Marie: PĚT DNÍ?!
Delissabeth: Jo. Když vyhraješ ty, můžeš nechat vydat můj deníček.
Jana Marie: Héj, to se mi líbí! A když prohraju?
Delissabeth: Dám vydat ten tvůj.
Jana Marie: Ale…
Delissabeth: Stejně jsi nepochybovala o svojí výhře, takže ti nic neudělá, když se se mnou vsadíš, ne?
Jana Marie: To máš vlastně pravdu.
Delissabeth: Tak platí.
Jana Marie: Hele, zdá se mi to, nebo támhle… no to snad…
Ria Palma: Co je?
Jana Marie: Nemáte někdo dalekohled?
Bill Buzner: (podá jí dalekohled)
Jana Marie: Díky. (koukne přes něj do dálky) TO NENI MOŽNÝ! Sakra, já jsem tak blbá!
Červossa: Co se děje?
Delissabeth: (sebere jí dalekohled a podívá se) Mam vyhranou sázku…



Vypravěč: Jak ti chytřejší z vás už pochopili, Delissabeth s Janou uviděly Fleka na Kameni.
Jana Marie: Sakra, sakra, sakra! To neni možný! Co ten tady dělá?!
Flek: Jé, čau halucinace, jak se máš?
Jana Marie: Nejsem halucinace, ty seš halucinace!
Flek: Nemůžu bejt halucinace, když seš halucinace ty.
Jana Marie: Tak jsme halucinace oba, stačí?
Flek: A co tenhle pomeranč, to je taky halucinace?
Jana Marie: No jasně.
Flek: Kecáš, to neni pravda! Halucinace se vždycky chovaj trochu jinak od originálu, ale tenhle pomeranč se chová stejně.
Jana Marie: Takže ty budeš skutečnej, protože se zas chováš jako naprostej debil.
Flek: To neni pravda!
Jana Marie: Ale je.
Flek: I kdyby, nebudu souhlasit se svojí halucinací.
Jana Marie: Nejsem tvoje halucinace, vždyť vidíš, že se chovam stejně jako vždycky.
Flek: To neni pravda, zatím jsi mi nedala facku.
Jana Marie: Jo, držim stávku.
Flek: Takovej debilní důvod by mohla vymyslet jen halucinace.
Jana Marie: Já nejsem halucinace a už vůbec ne debilní!
Flek: Počkej, teď seš přiznala! Řeklas, že debilní nejseš už vůbec, takže halucinace musíš bejt aspoň trošku!
Jana Marie: A jak teda podle tebe vypadá taková tak trošku halucinace?
Flek: Jako ty?
Jana Marie: (chystá se mu dát facku, ale pak se zastaví) BLBÁ STÁVKA!
Delissabeth: Stejně to nevydržíš! Dlouhejch pět dní a ještě ke všemu jsme teď našli Fleka…
Jana Marie: Jasně, že to vydržim! Pět dní bez mlácení mi za vydání tvýho deníčku stojí.
Delissabeth: Jenže ty se neumíš ovládat, takže seš v háji!
Jana Marie: Coo? Umim se ovládat!
Delissabeth: A kdy ses ovládala naposled?
Jana Marie: Asi před deseti rokama?
Delissabeth: To už je trochu dlouho, nemyslíš?
Jana Marie: Potom už to nebylo potřeba!
Flek: Hej, vy dvě jste moje halucinace, máte se hádat se mnou! O co vlastně jde v tý stávce?
Blibbs: Když Jana nikoho nebude pět dní mlátit, může nechat vydat Delissin deník…
Flek: A když ne, tak to bude její deník?
Blibbs: Bingo.
Jana Marie: Ale o tom vůbec nemá cenu uvažovat, protože vyhraju já! To je jasný jak facka.
Nugetti: Facka je jasná?
Jana Marie: Pokud seš radioaktivní…


Šestá část anti-pirátů 3

14. listopadu 2008 v 13:49 | Dazla |  Anti-piráti 3
Vypravěč: Nyní se přesuneme na Červossovu loď…
Delissabeth: Červosso, máme problém.
Červossa: Souvisí to nějak s tvym deníčkem?
Delissabeth: Přestaňte se všichni starat o muj deník! (urazí se)
Červossa: Tak sorry, no… Jakej je ten problém?
Delissabeth: Neřeknu!
Červossa: No ták, Delisso…
Delissabeth: Stejně na to za chvíli přídeš.
Červossa: Kdy za chvíli?
Delissabeth: No až doplujem k tomu vodopádu.
Červossa: VODOPÁD?!
Delissabeth: Jo, už je to tak.
Červossa: Sakra… Kdo je u kormidla?
Jana Marie: Já.
Červossa: Dělej, rychle to vobrať!
Jana Marie: Jedno prosím by tě nezabilo.
Červossa: Tebe by nezabilo jedno "ano, kapitáne".
Jana Marie: Ale zabilo… (chystá se mu dát facku, ale pak se zastaví)
Červossa: Ááá, ty máš vlastně dneska tu stávku, co?
Jana Marie: Drž hubu.
Červossa: No jo, už přichází absťák…
Jana Marie: Drž hubu.
Červossa: Přece by ses nám tu nezlobila?
Jana Marie: DRŽ SAKRA HUBU!
Červossa: Proč bych měl? Ty mi stejně nic neuděláš.
Jana Marie: Jooo? (vyndá z kapsy pistoli)
Červossa: Flekova.
Jana Marie: Do prčic…
Nugetti: Jé, lidi, koukněte, jak to moře teče dólu! To je krásný!
Jana Marie: Říká se tomu vodopád a za chvíli už to tak krásný nebude.
Nugetti: Proč ne, ono to zmizí?
Jana Marie: Ne, to spíš my v tom zmizíme… ÁÁÁÁÁ!

Vypravěč: To je ale napínavý, co? Právě proto je ta pravá chvíle, abychom se přesunuli jinam. No, důvod je vlastně spíš ten, že už to Hate nemohla vydržet bez svojí oblíbené postavy, ale to je jedno…
Flek: Hele, dej to sem!
Flek 2: Ne, nedam, to je moje!
Flek: Houby, to je moje, já to potřebuju! Dělej, dej to sem, nebo…
Flek 2: Nebo co?
Flek: Zastřelim tě!
Flek 2: Máš vybitou pistoli.
Flek: I ne, teď jsem si jí nabíjel.
Flek 2: Joo? Tak vystřel.
Flek: Fajn.
Flek 2: Tak?
Flek: Já střelim.
Flek 2: Dělej.
Flek: Já fakt střelim!
Flek 2: Jo, já vim, tak pohni!
Flek: Já doopravdy střelim!
Flek 2: Šmarja, tak dělej!
Flek: Super… (zmáčkne spoušť) Hm, ona je vybitá…
Flek 2: Neřikej, žes to nečekal.
Flek: Já to ale fakt nečekal!
Flek 2: Jenže já jo. Všechny tvoje pistole jsou vybitý, takže jsem si pořídil nůž…
Flek: Přece bys mě nezabil?
Flek 2: Proč ne?
Flek: To nejde, ještě nemam pořádně napsanou tu závěť!
Flek 2: Kámen stejně dali Červossovi.
Flek: COŽE?
Flek 2: Jojo, už je to tak.
Flek: (sebere mu nůž) Neměl ses vykecávat.
Flek 2: Ne, nezabíjej mě!
Flek: Tak mi dej ten pomeranč.
Flek 2: Můj pomeranč!
Flek: Ne, můj pomeranč! (čajzne mu pomeranč, vezme nůž, natáhne ruku a…)
Flek 2: NÉÉÉ!
Flek: (…rozkrojí pomeranč. Vy jste snad čekali něco jiného?) Můj pomeranč, jasný? Ne tvůj!
Flek 2: Ale můj je vlastně taky, protože já jsem ty!
Flek: Ne, ty nejseš já. Já jsem hezčí.
Flek 2: Vždyť jsme naprosto stejný!
Flek: Jo, ale ty seš vůl.
Flek 2: Jak můžu já bejt vůl, když jsme stejný?
Flek 3: Normálně, jste volové oba…
Flek: Už vás mam všech plný zuby! Odcházim… (sleze z lodi) A taky odtáhnu Kámen k moři, je vám to jasný? Už nemam v úmyslu furt trčet tady! (snaží se odtlačit Kámen k moři)
Flek 2: Nejde, co?
Flek: Nejde. Ještě aby šlo, když jsem dneska neměl žádnej džus.
Flek 2: Tak se prospi a zkus to zejtra.
Flek: To bude asi nejlepší… (opře se o Kámen a usne)


Pátá část anti-pirátů 3

11. listopadu 2008 v 21:52 | Dazla |  Anti-piráti 3
Bill Buzner: (něco si prohlíží)
Červossa: Co to je?
Bill Buzner: Ale, nějaká mapa, co jsem čajznul Kung Paovi…
Červossa: Tys mu čajznul mapu?!
Bill Buzner: No, oni to jsou spíš puzzle, ze kterejch se složí mapa… A pak je tam ještě uprostřed nějakej nápis, ale ten se pokaždý složí jinak.
Červossa: A cos tam složil naposled?
Bill Buzner: Dlouho hledané neštěstím se zjeví.
Červossa: Hm, to bude asi nějaká metafora, co?
Bill Buzner: Možný to je. Co může bejt to dlouho hledaný?
Červossa: No, třeba já už dlouho hledam svojí plyšovou myšku.
Bill Buzner: Takže jí najdeš, až se ti stane nějaký neštěstí!
Červossa: A jaký neštěstí?
Bill Buzner: (hodí mu na nohu hruškový slovník)
Červossa: JÁÁU, TY JEDEN…!
Blibbs: (zatroubí; z trubky mu vyletí plyšová myška a přistane před Červossou)
Červossa: Moje Sandřička! (zvedne myšku)
Jana Marie: Ty spíš s plyšovou myší, která se jmenuje Sandřička? (začne se tlemit)
Bill Buzner: Furt lepší, než mít medvídka Davídka.
Jana Marie: C-cože?
Bill Buzner: Milý deníčku, můj méďa je sice dost vopelichanej, ale stejně ho mam ráda. Dostala jsem ho před třema roka k narozkám…
Jana Marie: DRŽ HUBU!
Bill Buzner: …a už tehdy nevypadal nijak moc slavnostně, protože mu Nugetti počmáral tlapku fixkama, ale stejně…
Jana Marie: PŘESTAŇ TU ODŘÍKÁVAT ČÁSTI MÝHO DENÍČKU!
Bill Buzner: Proč?
Jana Marie: Ty mě chceš naštvat!?
Bill Buzner: Kdybych tě chtěl naštvat, tak řeknu to s tim, jak jsi…
Jana Marie: Buď… zticha! Kdybych Blibbsovi neslíbila, že se zkusim trošku zklidnit, už bys dávno dostal pěstí!
Bill Buzner: Ty ale nikdy nikomu nedáváš pěstí, vždycky dáváš jenom facky.
Jana Marie: Teď bych udělala výjimku, protože tohle je od tebe fakt hnusný! Sakra, už začínam hysterčit jak Delissabeth… Dvěma slovy, seš idiot.
Delissabeth: Nebudeš nadávat mýmu miláčkovi!
Jana Marie: Četl můj deník!
Delissabeth: Můj taky.
Jana Marie: No a? Stejně to je samej blábol o tom, jak je úžasnej…
Delissabeth: Tys ho četla?!
Jana Marie: Ne, ale dá se to snadno odhadnout.
Delissabeth: Pch…
Jana Marie: Hele, takže Buzner četl všechny tvoje deníčky?
Delissabeth: Ne, jen jeden, proč?
Jana Marie: Jen tak… Myslim, že takovej ten malej, červenej sešítek plnej spousty žvástů o Flekovi by ho celkem zajímal…
Bill Buzner: COŽE?!
Delissabeth: ONA KECÁ!
Jana Marie: Nekecam.
Delissabeth: Kecáš.
Jana Marie: Nekecam.
Bill Buzner: Tak mi ten deníček ukaž.
Delissabeth: Ale… proč? Nikdo nikdy neukazuje ostatním svoje deníčky dobrovolně! I ten růžovej sis přečet potají.
Bill Buzner: Fajn, tak já jdu najít ten druhej.
Delissabeth: NE!
Bill Buzner: Proč?
Delissabeth: No… Jen tak…
Bill Buzner: Takže nekecala.
Delissabeth: Kecala.
Bill Buzner, Jana Marie: Nekecala.
Delissabeth: Nechte mě už bejt! (jde se vybrečet na záchod)
Jana Marie: Vidíš, Blibbsi? A takhle chceš, abych se chovala?
Blibbs: Já řekl, ať se chováš normálně.
Jana Marie: Ne, řekl jsi, abych přestala mlátit ostatní.
Blibbs: Řekl jsem ti obojí.
Jana Marie: Ale to nejde dohromady!
Blibbs: Tak si to sestav, stejně jako si Buzner sestavuje puzzle.
Jana Marie: Já nebudu napodobovat Buznera… (odejde)

Vypravěč: Na momentík se přeneseme k Dejmimu Bonesovi, který bojuje s Bořingtonem a ostatními fanoušky. Ta trojka je samá bitka, co?
Bořington: Okamžite přestaň ničit naši loď!
Dejmi Bones: A co z toho budu mít?
Bořington: Nezabijeme tě.
Dejmi Bones: Ha, ha, ha. To se fakt bojim.
Bořington: No, já bych se na tvym místě docela i bál.
Dejmi Bones: Proč?
Bořington: Máme tvůj mozek.
Dejmi Bones: Cože? Blafuješ!
Bořington: Neblafuju.
Šmatler Klepet: (přinese krabici s mozkem)
Dejmi Bones: Ale… to je… moje!
Šmatler Kleper: Očividně už není.
Dejmi Bones: Fajn, vzdávám se.
Šmatler Klepet: To nám nestačí.
Dejmi Bones: Tak co po mně ještě chcete?
Bořington: Přidáš se k nám ve válce proti anti-pirátům!
Dejmi Bones: Ne.
Bořington: Ne?
Dejmi Bones: Ne, taky jsem kdysi byl anti.
Šmatler Klepet: Tak si vyber - buď to schytaj anti-piráti nebo tvůj mozek.
Dejmi Bones: Fajn, fajn, já to beru!
Šmatler Klepet: Chytrej kluk! Teda, opice. Teda, chlápek s opičíma ocasama na hlavě…

Čtvrtá část anti-pirátů 3

11. listopadu 2008 v 19:15 | Dazla |  Anti-piráti 3
Blibbs: (zatroubí Bořingtonovi do ucha)
Bořington: MOJE UŠI!
Blibbs: Můj meč. (sebere Bořingtonovi meč a jde vyřídit ostatní fandy)
Pao Kung: Zabte někdo toho debila s trubkou!
Japonci: (jdou na Blibbse)
Blibbs: Lidi, potřebuju pomoct!
Nugetti: Mně došly pastelky!
Bořington: Hahá, ty mám teď já a už si je nechám!
Nugetti: To néééé!
Blibbs: Učili vás ve škole někdy přivlastňovací zájmena?
Bořington: Ne.
Blibbs: Můj meč, tvoje uši, jeho pastelky! (čajzne Bořingtonovi pastelky a fouká je trubkou směrem k Nugettimu)
Nugetti: Připravte se na smrt! (hází po Japoncích pastelky)
Delissabeth: On mi uříznul mečem pramínek vlasů zrovna dneska, kdy jsem si je žehlila aspoň dvě hodiny?! To si vypiješ, ty hajzle jeden šikmovokej! (namíří pistolí na Japonce)
Červossa: Hele, zdá se mi to, nebo jsem tu pistoli už někdy viděl?
Delissabeth: Jedna z Flekovejch starejch pistolí…
Červossa: A jéje…
Delissabeth: (zmáčkne spoušť a… nic) Až teď a jéje…
Červossa: Ne, až teď a jéje.
Delissabeth: Proč?
Červossa: Stojí za tebou čtyři šikmovočka a podle jejich výrazu soudim, že tě asi nechtěj pozvat na rande.
Delissabeth: Tomu řikáš a jéje? To neni a jéje!
Červossa: Jakto?
Delissabeth: TO JE SAKRA V POŘÁDNÝ PRDELI!
Blibbs: (samozřejmě při jejích slovech zatroubil, ale Delissabeth řvala tak, že to bylo slyšet i přes jeho troubení)
Nugetti: (vypíchne pastelkama oči několika fanouškům, kteří chtěli zabít Blibbse)
Červossa: (zapíchne chlápky za Delissou)
Nugetti: Hele, co kdybysme pláchli?
Červossa: Já nikdy neutíkam z boje!
Nugetti: Ne?
Červossa: Ne. Já jen takticky ustupuju.
Nugetti: Tak co kdybysme takticky ustoupili?
Červossa: Jo, beru! Lidi? ZDRHÁME!
Bill Buzner: Počkejte na mě, musim si tu jen něco vyřídit s Kung Paem!
Pao Kung: Pao Kungem.
Bill Buzner: To je fuk. Hele, kde je Kámen?
Pao Kung: Já nevim.
Bill Buzner: Jaktože to nevíš? MUSÍŠ to vědět! Já chci Kámen!
Pao Kung: Pokud vim, tak patří Fleku Narrowovi.
Bill Buzner: Jasan, ale toho sežrala chobotnice!
Pao Kung: Takže s ním sežrala i Rozkřáplý Kámen, ne?
Bill Buzner: A no jo… Takže jako Kámen má pořád Flek, i když je mrtvej?
Pao Kung: Jo.
Bill Bunzer: Díky! (vrazí mu pěstí a utíká za ostatními)
Pao Kung: To je vděčnost… (jde si dát obklad na tvář)


Vypravěč: Červossově posádce (sakra, to zní divně) se podařilo utéct a dostali se zpátky na svou loď.
Červossa: To bylo teda vo fous.
Delissabeth: Houby o fous, o vlas!
Blibbs: Ne, o chlup.
Ria Palma: Prostě to bylo těsný, co?
Blibbs: Jo.
Jana Marie: Měli jste mě zavolat, miluju bitky!
Blibbs: Promiň, ale my jsme jaksi nestihli sem při bitvě zaběhnout.
Jana Marie: Tak jste to měli stihnout! (dá Blibbsovi facku)
Blibbs: Hele, to teď budeš mlátit nás všechny?
Jana Marie: Jo! Když tu Flek neni…
Blibbs: Ale my jsme tvý kámoši!
Jana Marie: No a?
Blibbs: Proč chceš mlátit svý kámoše?
Jana Marie: Nemam na výběr.
Blibbs: Nemlať nikoho.
Jana Marie: Důvod?
Blibbs: Seš nenormální. Furt bys jen někoho mlátila, ale všechny ostatní akorát štveš. Proč s tim něco neuděláš? Takhle si akorát naděláš samý nepřátele.
Jana Marie: Bla, bla, bla, bla… Jako bych slyšela Fleka.
Blibbs: Chováš se ke mně jako k Flekovi, tak se k tobě jako Flek budu chovat.
Jana Marie: Tak teda promiň, no… Já už budu hodná.
Blibbs: Jo?
Jana Marie: Ne.
Blibbs: Ale měla bys.
Jana Marie: Ty mi nebudeš rozkazovat!
Blibbs: To neni rozkaz, ale přátelská rada. Zkus někdy poslouchat to, co ti ostatní říkají, ne jen to, jak řvou, když je mlátíš…
Jana Marie: Fajn, zkusim si s těma fackama dát na chvíli pokoj, ale nic neslibuju.
Blibbs: Vidíš? Tak je to správný!

Třetí část anti-pirátů 3

9. listopadu 2008 v 13:34 | Dazla |  Anti-piráti 3
Blibbs: Pudem ho hledat, ale někdo tu musí zůstat, aby hlídal loď.
Jana Marie: Uděláme to půl na půl - tři z nás prohledaj hajzly a tři budou hlídat. Já tu zůstávam.
Ria Palma: Já taky, budu se učit tu gram-etiku.
Jana Marie: Gramatiku.
Ria Palma: To je fuk.
Bill Buzner: Taky zůstávam… Nemam nejmenší chuť pomáhat tomu debilovi, kterej mě minule málem odkrágloval.
Delissabeth: V tom případě my s Blibbsem a Nugettim odcházíme plnit svoji povinnost, mezitímco vy tady budete akorát sedět na zadku. (odejdou)


Vypravěč: Na záchodech Červossu nenašli, ale Nugetti spatřil na zemi poklop, kterým prolezli do podzemí…
Delissabeth: Houby podzemí, kanál to je! Tady to tak smrdí!
Blibbs: To vydržíš…
Delissabeth: A hele, támhle je další poklop! Půjdu nahoru!
Blibbs: Nelez tam, vypravěčví co tam všechno může bejt…
Delissabeth: Ať už je tam cokoli, rozhodně to tam nesmrdí tak jako tady! (proleze poklopem)
Nugetti: Jdem taky?
Blibbs: Ne, určitě to tam je samý šikmovočko.
Nugetti: Takže se vrátíme?
Blibbs: Počkáme tu a budem poslouchat, co se děje nahoře, pak se uvidí.
Nugetti: Dobrej plán…
Delissabeth: (rozhlíží se) Sakra, kde to jsem?!
Kolemjdoucí: V sídle Pao Kunga, nejmocnějšího ze všech Japonců!
Delissabeth: To jako myslíš tu loď?
Kolemjdoucí: Jakou loď?
Delissabeth: To je jedno… A můžeš mě k tomu Kung Paovi…
Kolemjdoucí: Pao Kungovi.
Delissabeth: Jo, můžeš mě k němu zavést? Ráda bych si s ním o něčem promluvila.
Kolemjdoucí: Teď to nejde, má návštěvu.
Delissabeth: Vážně? Koho?
Kolemjdoucí: Kapitána Červossu.
Delissabeth: Červossu?! To je blbec, vždyť říkal, že jde jenom na záchod!
Kolemjdoucí: O co tu vlastně jde?
Delissabeth: O to, že tu vůbec nemá co dělat a měl by se vrátit na svojí loď! Jdu za ním!
Kolemjdoucí: To nesmíš! Lord Pao Kung nechce být rušen.
Delissabeth: Tak to má prostě smůlu! Kudy se tam jde?
Kolemjdoucí: Promiň, ale to ti říct nemů-
Delissabeth: (namíří na něj pistolí)
Kolemjdoucí: Támhlety dveře naproti!
Delissabeth: No vidíš, jak to jde… (projde dveřmi)
Červossa: To snad ne, co ty tady děláš?
Delissabeth: Hledám tě, ty pitomče, mysleli jsme, že tě zajali fandové.
Červossa: Jak vidíš, mysleli jste špatně.
Pao Kung: Kdo to je?
Červossa: Ále, moje služka…
Delissabeth: Nejsem tvoje služka, Červosso.
Červossa: V tom případě je to jedna ukňouraná hysterka z mý posádky.
Delissabeth: NEJSEM HYSTERKA A UŽ VŮBEC NE UKŇOURANÁ! (začne kňourat)
Červossa: Jo, to je vidět.
Pao Kung: Můžeme pokračovat v jednání?
Červossa: Jo, ta nána už snad otravovat nebude. Takže, potřeboval bych loď a posádku.
Pao Kung: Obojí máš.
Červossa: Loď je křáp od fanoušků, kde ani nejsou záchodky a moje posádka… bez komentáře, vždyť sám vidíš, jaký to jsou hovada.
Pao Kung: Nesvěřím ti žádnou svojí loď.
Červossa: Ale proč ne?
Pao Kung: Minule jsi mi jí naboural do ledovce.
Červossa: To už se nebude opakovat.
Pao Kung: Ale jenom proto, že tady nejsou ledovce, takže nabouráš do útesu.
Červossa: Dostals mě.
Delissabeth: Červosso, já chci zpátky na loď! A ty půjdeš se mnou!
Červossa: Ještě ne… Nejdřív bude bitka.
Delissabeth: Cože? Já nechci bitku!
Červossa: Lord Kung mi nechce dát loď ani posádku po dobrym, takže to pude po zlym… Šel někdo s tebou?
Delissabeth: Jo, Blibbs a Nugetti.
Červossa: Tak jim řekni, ať vylezou a pomůžou nám.
Bill Buzner: Já bych vám taky rád pomohl, ale jsem tady připoutanej…
Delissabeth: Bille? Co ty tady?
Bill Buzner: Trvalo vám to moc dlouho, tak jsem to šel omrknout, ale bohužel jsem narazil zrovna na nějakýho nas…
Blibbs: (zatroubí)
Bill Buzner: Naštvanýho šikmovočka, kterej mě sem připoutal.
Vypravěč: Najednou do místosti vběhla velká skupina fanoušků, vedená Bořingtonem a Klepítkem.
Bořington: Anti-piráti? Jste zatčeni!
Červossa: No to víš že jo… Blibbsi, Nugetti? Pojďte sem… Začíná bitka!
Nugetti, Blibbs: (vylezou)
Blibbs: Ale šéfe, my nemáme zbraně! Já s sebou mam jenom trubku a Nugetti zas pastelky.
Červossa: Tak ty jim trub do ucha a Nugetti po nich bude házet pastelky, no… Musíte improvizovat!
Nugetti: Rozkaz! (hází po Bořkovi pastelky)
Bořington: Né, ty blbečku! Málem jsi mi vypíchnul oko! (vytáhne meč)
Nugetti: POMOOOOC!



Druhá část anti-pirátů 3

8. listopadu 2008 v 13:26 | Dazla |  Anti-piráti 3
Červossa: Už tě mam dost! S okamžitou platností ti dávam výpověď.
Blibbs: Jestli jí vykopneš, tak já odejdu taky.
Nugetti: Já taky.
Ria Palma: Já ti budu vděčná, stejně mi leze na nervy.
Červossa: Sakra, nemůžu si dovolit přijít o další dva členy posádky… Beru tu výpověď zpátky.
Ria Palma: To snad ne! Proč jste se jí zastali?
Blibbs: Protože mi držela pistoli u hlavy.
Delissabeth: Docela rozumnej důvod.
Ria Palma: A ty, Nugetti?
Nugetti: Slíbila mi za to nový pastelky!
Ria Palma: Podplácení? To neni fér.
Jana Marie: Život neni fér, na to si zvykej.
Ria Palma: To máš pravdu. Jakto, že někdo jako ty má hodnost zástupce kapitána na nejlepší anti-pirátský lodi a já jsem na tom tak špatně, že musim v polorozpadlý chatce zašívat nějakýmu blbcovi tepláky, který si tam zapomněl?!
Jana Marie: Pořád jaksi nerozumim tomu, jak si u tebe Flek mohl zapomenout tepláky.
Ria Palma: Normálně, byly mu volný, takže mu slítly, on si toho nevšimnul a odešel.
Nugetti: To jako že šel domů v trenkách a ani si toho nevšimnul?
Ria Palma: Jo.
Nugetti: To se mi nějak nezdá.
Jana Marie: U Fleka je možný všecko.
Červossa: Horší by bylo, kdyby mu byly volný i ty trenky.
Delissabeth: Konverzace začíná být poněkud nevkusná.
Červossa: No jo, furt… Jdem se bavit o něčem jinym.
Jana Marie: Třeba o tom, jak je možný, že žiješ?
Červossa: Já nevim.
Jana Marie: Jak, nevíš?
Červossa: Hned po oživení jsem se ožral, takže si nevzpomínam, co se dělo.
Jana Marie: Proč jsou všichni mý kapitáni takový blbci? Jeden je závislák na džusu, druhej… pravděpodobně to samý v bledě modrym.
Červossa: Super, bledě modrá je hezká barva.
Jana Marie: Ani bych neřekla.
Delissabeth: Přece se tu nebudete hádat o barvách.
Červossa: Máš pravdu.
Delissabeth: Stejně je nejlepší růžová…
Všichni ostatní: NENI!
Delissabeth: Jasně, že je, ale vy tomu nerozumíte! (urazí se)
Červossa: To je tak bejt se třema ženskejma na palubě…
Ria Palma: Debile…
Delissabeth: To je diskriminace žen!
Jana Marie: Běž někam. (dá Červossovi facku)
Blibbs: Už vidim Japonsko!
Červossa: To jsme tam dopluli nějak rychle, ne? Neměla cesta trvat několik hodin?
Ria Palma: Několik minut, já jsem se jaksi přeřekla…
Jana Marie: Slova si pleteš a máš děsnou výslovnost. Místo těch svejch keců by sis radši měla pročíst gramatickej slovník.
Ria Palma: A kde ho mam asi tak vzít?
Jana Marie: Červossa jeden má.
Ria Palma: (půjčí si jeho slovník) A jako Antistresová hruška, B jako Božská hruška, C jako Cenná hruška, D jako Dobrá hruška, E jako…
Červossa: Néé, můj hruškovej slovník! Dej to sem!
Jana Marie: K čemu ti je slovník o hruškách?
Červossa: To je sběratelská edice!
Blibbs: Jsme na místě. (jde zakotvit loď)
Červossa: Fajn, kde jsou ty hajzly?
Ria Palma: Několik kilometrů odsud.
Nugetti: (nakoukne do mapy) To se mi nějak nezdá.
Ria Palma: Nebo metrů?
Nugetti: To spíš.
Červossa: (letí na hajzl)



Vypravěč: Po pár hodinách…
Bill Buzner: Opravte mě, jestli se pletu, ale už je tam nějak dlouho.
Blibbs: Nepleteš se, je to přesně… sto padesát šest minut.
Nugetti: Třeba má nějakou zácpu nebo tak.
Blibbs: Nepudem ho najít? Novej kapitán by se sháněl docela blbě… Už tak, že nám jednoho sežrala chobotnice.
Nugetti: Tak jó, aspoň se rozhlídnem po Japonsku! Tam jsem ještě nebyl!
Posádka Kamene: (seskočí z lodi a jdou hledat Červossu)
Bill Buzner: Červosso, kde seš?
Jana Marie: Pochybuju, že nás slyší… Může bejt kdekoli.
Bill Buzner: Necháme ho tady, stejně je to vůl.
Delissabeth: Co když ho přepadli fanoušci?
Bill Buzner: Jeho věc.
Delissabeth: A to by tě pak ani trošku netrápilo svědomí?
Bill Buzner: Proč by mělo?
Delissabeth: Je to porušení desatera, musíš pomáhat anti-pirátovi bližnímu svému!
Bill Buzner: Červossa neni bližní.
Delissabeth: Stejně je to porušení desatera!
Bill Buzner: A co se mi stane, když ho porušim?
Delissabeth: Nic, ale je to hrozně neetické!
Bill Buzner: Pchá, to neni žádnej důvod!
Delissabeth: Jasně, že je!
Nugetti: Nechte toho, hádáte se jako manželé!
Blibbs: Oni jsou manželé.
Nugetti: Aha…
Delissabeth: Nejsme manželé, jsme jen zasnoubení.
Blibbs: Vždyť to je to samý.
Delissabeth: Ne, neni.
Blibbs: Jo, je.
Delissabeth: Ne, neni.
Blibbs: Jo, je.
Ria Palma: Tak půjdem ho teda najít nebo tu budem stát a žvanit?
Bill Buzner: Momentálně to vypadá spíš na to druhý…

První část trojky!

7. listopadu 2008 v 16:27 | Dazla |  Anti-piráti 3
Tak. Pět hlasů pro, žádnej proti, takže jsem se rozhodla zveřejnit první část třetího dílu...

ANTI-PIRÁTI 3: NA KONCI KAPSY

(to jste si fakt mysleli, že se na psaní vyfláknu, i když mi docházej nápady a bude to o prdu?)
Vypravěč: Nerad jsem poslem špatných zpráv, ale teď to bohužel jinak nejde. Hate se rozhodla uspořádat anti-pirátský sraz v hospodě U Šíleného vemena. Přišlo spoustu lidí, ale o srazu se nějak dozvěděli fanoušci, vběhli do hospody, zajali anti-piráty a zavřeli je do vězení. Všichni z nich teď kráčí přímo k šibenici.
Šmatler Klepet: Haha, konečně jsme je chytli! To bude prča!
Anti-piráti: (neochotně jdou k šibenici s Hate v čele)
Hate: Nééé, já nechci umřít! Pomoc!
Gira: V klídku, pláchnem.
Hate: Ne, nepláchnem, je tady spousta ozbrojenejch fandů, já mam strach!
Gira: Buď tě zabijou nebo utečeš, tak si vyber.
Hate: Buď mě pověsí a budu hrdinná oběť, chytnou mě při útěku, zastřelí mě a budu jen debil, co ani neumí pořádně zdrhnout nebo se mi podaří utýct a budu zrádce, kterej se vyhne trestu, mezitimco všichni ostatní umřou.
Kadet: Jedno lepší než druhý…
Šmatler Klepet: Tak pohněte zadkama, nebo vás máme k tý šibenici dotlačit násilím?
Kadet: My si od vás nenecháme poroučet!
Šmatler Klepet: Budete muset, holčičko.
Hate: Já se bojim, já se bojim, já se bojim!
Gira: Zklidni se…
Hate: A jak?
Gira: Třeba si zpívej.
Hate: Anti leze dírou, Bill oknem…
Gira: To mi nepřipadá jako vhodná písnička na popravu.
Hate: Tak jí zazpívam v mollu!
Kadet: To by znělo jako Vltava.
Hate: Aspoň, že to nezní jako Durch den Monsun… Pojďte zpívat se mnou! Anti leze dírou…
Kadet: Bill oknem, Bill oknem…
Gira: …budem-li mít boty, ho nakopnem…
Bořington: Oni ZPÍVAJ?!
Šmatler Klepet: Nekřič, chci si to poslechnout!
Hate: …budem-li mít boty, ho nakopnem…
Bořington: Držte huby, jde se věšet! Ale nejdřív přečtu všechny vaše prohřešky. Tímto všechny zde přítomné anti-piráty odsuzuji k okamžité smrti pověšením a nepřítomni jsou již stíháni zákonem za následující zločiny: kradení džusu, padělání peněz později utracených za džus, kradení fanouškovských lodí, záhadná úmrtí fanoušků ve chvíli, kdy nějaký anti prošel kolem, zabití fanoušků v sebeobraně, vydávání se za Billa Kaulitze a vraždění zmatených fanynek, vydírání, nucení nestranných lidí k tomu, aby se stali anti, zapalování fanouškovských kluboven, loupení v Kauflandu, neplacení daní, strhávání plakátů TH, falšování plakátů oznamujících koncerty TH a následné zajmutí fanoušků, kteří se dostavili, vyvolání třiceti pěti hospodských rvaček, útěky z vězení, vzpoura proti akci, která měla TH dostat do Čech, pohrdání soudem, ponižování fanoušků na veřejnosti, odhazování krabic od džusu na chodník a rušení nočního klidu hraním na trubku.
Hate: Těch hospodskejch rvaček bylo třicet šest.
Bořington: To je jedno. Faktem je, že za chvíli všichni umřete a ty půjdeš první.
Hate: POMOOOOC! Anti leze dírou…
Všichni přítomní anti: BILL OKNEM, BILL OKNEM, BUDEM-LI MÍT BOTY, HO NAKOPNEM, BUDEM-LI MÍT BOTY, HO NAKOPNEM!
Hate: Joo, hned se cejtim líp, jak slyšim naší hymnu! Víš ty co, Bořku?
Bořington: Ne.
Hate: Běž někam! Giro?
Gira: (nakopne Bořka a spolu s ostatníma anti utíkají pryč…)

Vypravěč: Nyní se přesuneme k Flekově… pardon, Červossově posádce.
Blibbs: Kde to jsme?
Ria Palma: Ehm… Někde u konce světa?
Jana Marie: Tohle neni konec světa, tys naší loď šoupla úplně na opačnou stranu kapsy!
Ria Palma: Já se hrozně omlouvám, ale asi jsem to tak úplně neodhadla.
Jana Marie: Nekecej…
Červossa: Je takhle drzá vždycky?
Jana Marie: Jo, jsem. Vadí?
Červossa: Vadí. Od členů svý posádky nebudu trpět takový chování.
Jana Marie: Tvý posádky? Nacpal ses sem, aniž tě kdokoli chtěl za kapitána. My jsme Flekova posádka, ne tvoje.
Červossa: Teď tady velim já, tak se laskavě zklidni.
Blibbs: Přestaňte se hádat a zkuste mi pomoct zjistit, kde jsme.
Jana Marie: Já vim, kde jsme. V pěkný kaši.
Nugetti: (koukne přes palubu) Já tam ale nevidim žádnou kaši, jenom moře!
Jana Marie: To bylo obrazně řečeno.
Nugetti: Aha…
Červossa: Nevíte někdo, kde je tu hajzl?
Blibbs: Tady nejsou hajzlíky, je to původně fandovská loď a fandové jsou moc blbý, než aby je napadlo, že během plavby budou potřebovat někdy na záchod.
Červossa: Takže budem muset zastavit u nejbližších veřejnejch záchodků.
Ria Palma: (nakoukne do mapy) Nejbližší jsou v Mongolsku.
Červossa: V Mon… cože?! To je děsně daleko!
Ria Palma: Jen několik hodin cesty…
Červossa: Já to ale tak dlouho nevydržim!
Jana Marie: Jó, tak to máš smůlu…

Anketa

3. listopadu 2008 v 9:07 | Dazla |  Anti-Piráti 2
Nikdy by mě nenapadlo, že se snížim k tomu, že i na tenhle blog skoro s nulovou návštěvností budu dávat anketu, ale co xD
Tak hlavně hlásněte, ať vim, jakej na to máte názor...

Čtyřicátá pátá část anti-pirátů 2

2. listopadu 2008 v 20:34 | Dazla |  Anti-Piráti 2
Sakra, lidi, já mam zas takovej divnej pocit, stejně, jako když jsem dopsala jedničku... Jo, čtete správně, tohle už je naprosto poslední část anti-pirátů dvojky, o třetinu delší než ostatní části. Nejsem si jistá, jestli mam vůbec začít psát trojku, protože už na začátku dvojky mi začaly docházet vtipy, takže to dle mýho názoru už dlouho nemá tu správnou šťávu a navíc originál je akorát plnej bitek a to se blbě paroduje. Ale jestli se vám dvojka aspoň trochu líbila, budu hrozně ráda, když mi napíšete nějakej komentář, protože teď je na to ta nejlepší a možná i poslední chvíle... (pokud se neobjeví někdo, kdo mě k psaní trojky překecá nebo pokud se k tomu já sama nakonec z nudy nerozhodnu)




Blibbs: Jó, vidim Janu!

Jana Marie: To jste mě nemohli rovnou vzít s sebou, vy debilové?!

Nugetti: Promiň, my jsme zapomněli…

Jana Marie: To je od vás fakt hezký, zapomenout kámošku na lodi, kterou má sežrat chobotnice…

Nugetti: Nám je to fakt líto.

Jana Marie: Umíte si představit tu situaci, kdyby mě nenapadlo, že si mám půjčit stožár?

Blibbs: Stožár?!

Jana Marie: Jo, stožár. Něco proti?

Blibbs: Né, jasně že ne.

Jana Marie: To je dobře.

Nugetti: Fakt se ti hrozně omlouváme!

Jana Marie: Měl by ses omlouvat spíš Flekovi za to, žes mu sežral ty sušenky. Jak jsi je vůbec mohl sníst, když jsi věděl, že je to jediná věc, která chutná tý chobotnici natolik, že si nedá Kámen k večeři?

Nugetti: Já jsem… tak nějak jsem na to zapomněl…

Jana Marie: Jak se dá na něco takovýho zapomenout? To bys rovnou moh zapomenout, jak se dejchá.

Nugetti: To je dlouhá historie.

Jana Marie: Proč je dneska všechno dlouhá historie?

Nugetti: Všechno?

Jana Marie: Neřeš…

Nugetti: Hele, jak ty vlastně víš o tom, že jsem si dal ty sušenky? Poslouchalas, když jsme se o tom bavili?

Jana Marie: Ne. To je dlouhá historie.

Delissabeth: Stejně jako je dlouhá naše cesta, než se dostaneme k břehu. Mluv.

Jana Marie: Zahlídla jsem oknem Nugettiho, jak si bere ty sušenky ze špajzu, no.

Nugetti: Cože?

Jana Marie: Zas se ti vrací tvoje obrovská inteligence?

Nugetti: Cože?

Jana Marie: Ale nic…

Delissabeth: Počkej moment, jestli tomu dobře rozumím, tak jsi viděla Nugettiho a nezastavila jsi ho, takže neseš stejnou vinu jako on.

Jana Marie: To je přesně to, co jsem potřebovala - blondýna, která ve všem hledá mouchy a svádí chyby na ostatní.

Delissabeth: Jestli sis myslela, že mě tím naštveš, začnu na tebe křičet a zapomenu, o čem jsme se bavili, tak to ses šeredně spletla.

Jana Marie: Sakra…

Delissabeth: Proč jsi Nugettimu neřekla, že ty sušenky jíst nemá?

Jana Marie: Ty seš proti mně zaujatá! Co jsem ti provedla?

Delissabeth: Odpověz.

Jana Marie: Nemohla jsem vyjít z pokoje, byl by z toho děsnej průšvih.

Delissabeth: No jo vlastně, já jsem si neuvědomila, že ty seš tak sobecká, že je ti naprosto jedno, co se stane ostatním, hlavně když ty budeš v pořádku.

Jana Marie: To vůbec neni pravda!

Delissabeth: Ne?

Jana Marie: Ne. Průšvih by měl hlavně Blibbs a navíc jsem si myslela, že i bez těch sušenek si Flek s tou příšerou poradí, protože má sice neskutečnej talent se dostávat do průserů, ale ještě větší se z nich dostávat.

Delissabeth: Ale stejně je to všechno tvoje vina! Nebýt tebe…

Jana Marie: Bla, bla, bla. Stejně tě neposloucham.

Delissabeth: Pch…

Blibbs: Nerad vás přerušuju ve vašem hysterickym rozhovoru, dámy, ale chatka tý sušenkový čarodějnice už je na dohled.

Jana Marie: Vy plujete za Riou Palmou? Proč?

Blibbs: Vlastně to byl Nugettiho nápad… Měl výčitky svědomí kvůli těm sušenkám, tak se rozhodnul, že nějak musíme dostat Fleka zpátky.

Jana Marie: Zpátky? To přece nejde…

Nugetti: Určitě to nějak jde! A jestli někdo ví, jak to udělat, tak je to Ria Palma, ta se v těhdle věcech vyzná.

Jana Marie: Já bych tam za ní radši nešla, nebo mě ukamenuje za to, jak jsem jí minule čajzla sušenky.

Nugetti: Aspoň uvidí, že fakt potřebujem pomoct, když za náma pudeš i ty.

Jana Marie: Fajn, překecals mě.

Blibbs: Už jsme na místě, můžete vylízt z člunu.

Jana Marie, Blibbs, Delissabeth, Bill Buzner, Nugetti: (vylezou ven)

Blibbs: Musíme doufat, že je doma. (zaťuká na dveře)

Ria Palma: Moment, holim si chlupy na nohou.

Jana Marie: Tak mákni, nemáme na tebe celej den.

Ria Palma: (otevře dveře) Ty…? Jak si dovoluješ se mi tady jen tak ukázat?

Jana Marie: Potřebujem od tebe pomoct.

Ria Palma: Já ti v ničem pomáhat nebudu, ty hnusná zlodějko.

Jana Marie: Jde o Fleka.

Ria Palma: Jo ahá, proč jste to neřekli rovnou? Pojďte dál.

Posádka Kamene: (vlezou do chatky)

Ria Palma: O co tady jde?

Blibbs: Fleka sežrala chobotnice.

Ria Palma: Vždyť jste měli ty sušenky!

Jana Marie: Sněd je Nugetti.

Nugetti: Ale tys mi neřekla, že se to nesmí!

Jana Marie: Buď zticha.

Blibbs: Prostě se to stalo a s tim už nic nenaděláme. Nevíš, jak se to dá vrátit zpátky?

Ria Palma: Nedokážu měnit tok času, ale vím, jak se můžete dostat do světa mrtvých.

Delissabeth: Vážně?

Ria Palma: Jo. Stačí jen dostat se na konec světa.

Jana Marie: Jen? To by trvalo nejmíň půl roku!

Ria Palma: Byl by tu jeden způsob, jak vaši cestu zkrátit…

Delissabeth: A to?

Ria Palma: Kdysi dávno jsem Flekovi zašívala tepláky a zjistila jsem, že má v kapse pořádnej bordel… Když jsem to ale blíž prozkoumala, zjistila jsem, že to je celá naše planeta.

Jana Marie: Tim chceš říct, že má Flek v kapse Zeměkouli?

Ria Palma: Přesně tak. Takže kdybych vás i s lodí dala do jeho kapsy a trochu vás pošťouchla směrem ke konci světa…

Nugetti: Jak chceš loď nacpat do kapsy?

Jana Marie: Už se mu tam vešla i planeta, tak se nediv.

Nugetti: Aha.

Ria Palma: Na takovou cestu ale potřebujete kapitána. Někoho zkušeného, kdo ví, jak vás vést…

Jana Marie: Mě! Já jsem kapitánství po Flekovi jakožto jeho zástupce zdědila.

Ria Palma: Jestli chcete, abych vám pomohla, musíte dodržovat moje pravidla. A jedním z nich je - nesvěřím tak důležitou cestu drzý, nepříjemný zlodějce!

Jana Marie: Já nejsem zlodějka!

Ria Palma: Ale seš.

Blibbs: A kdo by teda podle tebe měl naši výpravu vést?

Jana Marie: Vona, kdo jinej? Chce nás komandovat!

Ria Palma: Já to nebudu, ale popluju s váma, když už jsi to navrhla.

Jana Marie: Sakra…

Ria Palma: Ten člověk, který se stane vaším kapitánem, právě teď stojí za vámi.

Posádka Kamene: (otočí se)

Bill Buzner: No to snad…

Delissabeth: Červosso?

Červossa: Ahoj, puso…



KONEC!

Čtyřicátá čtvrtá část anti-pirátů 2

2. listopadu 2008 v 19:38 | Dazla |  Anti-Piráti 2
Vypravěč: Teď se znovu vrátíme na Kámen, tam je to teď přece jenom napínavější…

Flek: NÉÉÉÉ, CHOBOTNICE UŽ SE BLÍŽÍ!

Jana Marie: (vyleze ze svýho pokoje) To si děláš srandu?

Flek: Sakra co ty tady? Já mam halušky!

Jana Marie: Ne, nemáš, já jsem skutečná.

Flek: To řikaj všechny halucinace.

Jana Marie: Ale já mluvim pravdu!

Flek: To taky řikaj všechny.

Jana Marie: Drž už hubu! (dá mu facku)

Flek: Tu jsem si nezasloužil!

Jana Marie: Řikáš, že jsem halucinace!

Flek: A ty nejseš?

Jana Marie: Ne.

Flek: Víš o tom, že tohle řikaj vše-

Jana Marie: Nebudu se s tebou o tom hádat. Jsem skutečná, ale i kdyby ne, nic to nemění na tom, že se sem blíží hladová chobotnice.

Flek: To máš pravdu.

Jana Marie: Hele, můžu mít jednu otázku? Proč seš přilepenej ke stožáru izolepou?

Flek: To je dlouhá historie…

Jana Marie: Já mam času dost.

Flek: Myslíš? Tipuju tak pár minut, než se ta chobotnice vydrápe na loď.

Jana Marie: Tak jo, vysvětlíš mi to jindy. A teď mi řekni, jak se odsud dostanem.

Flek: Nevim jak ty, ale já se vodsaď nedostanu nijak, protože nemůžu.

Jana Marie: Co tim myslíš?

Flek: To patří do tý dlouhý historie, na kterou neni čas.

Jana Marie: Nó, skvělý. Tak jinak - jak se odsud dostanu já?

Flek: Asi taky nijak.

Jana Marie: Součást historie?

Flek: Ne, chybí únikovej člun.

Jana Marie: A kde je? Neřikej, že sis ho dal do kapsy!

Flek: Tak blbej nejsem. Odpluli na něm ostatní.

Jana Marie: Takže jsem pěkně v hajzlu kvůli tobě a tý tvý debilní chobotnici! (dá mu facku)

Flek: Hele, jestli mě tady budeš mlátit, moc nezvýšíš svoje šance na útěk.

Jana Marie: Pravda. Tebe už fakt nic jinýho nenapadá?

Flek: Odplav za ostatníma.

Jana Marie: Nemůžu, bolí mě noha.

Flek: Tak se chytni nějakýho klacku nebo tak.

Jana Marie: Úžasnej nápad, já zapomněla, že v moři běžně plavou tisíce klacků!

Flek: Už mě začínáš štvát.

Jana Marie: Nápodobně. (dá mu facku)

Flek: Přestaň už!

Jana Marie: Sorry…

Flek: Tak si nějakej klacek sežeň.

Jana Marie: Ahá, takže kromě toho, že plavou v moři, jich mam ještě spoustu v šuplíku!

Flek: Tak si vem cokoli dřevěnýho, čeho se můžeš chytit! Že já to tady řešim… Klidně se nech sežrat od tý chobotnice, mně je to fuk.

Jana Marie: (dá mu facku) Já se bez tvý pomoci obejdu… Hele, nemohl bys mi na chvíli půjčit stožár?

Flek: Ty si chceš jen tak z lodi urvat stožár?!

Jana Marie: Proč ne?

Flek: Ty ses naprosto zcvokla! Nic takovýho, to je moje loď!

Jana Marie: Dělej, dej sem ten stožár! Stejně už je dole takovej nalomenej.

Flek: Jo, to jak jsem se od něj snažil urvat, abych mohl pláchnout před Delissou.

Jana Marie: ?

Flek: Taky dlouhá historie.

Jana Marie: Fajn. Tak laskavě sundej tu izolepu a já si ten stožár půjčím, jo?

Flek: Já ti ho nedam!

Jana Marie: Hele, ty už stejně chobotnici nepláchneš i kdybys chtěl a já nějakej klacek potřebuju. Tak co bude?!

Flek: No jo, furt… (sundá izolepu, která stejně skoro nelepila a odstoupí)

Jana Marie: Dík. A teď jak ten stožár urvat.

Flek: (vytáhne z kapsy motorovou pilu, uřízne stožár a hodí ho do vody)

Jana Marie: No jo, tvoje bezedný kapsy…

Flek: Tak dělej, chobotnice už leze nahoru.

Jana Marie: Jo. Tak teda hodně štěstí s tou chobotnicí… Budeš ho potřebovat.

Flek: Dík.

Jana Marie: (skočí do vody a chytne se stožáru)

Flek: Super, už nemáš na zádech stožár, to ale neznamená, že pláchneš. ÁÁÁ, JÁ CHCI PRYČ!

Chobotnice: (vyleze na Kámen) To už nestihneš.

Flek: Ty umíš mluvit?

Chobotnice: No jasně, za co mě máš?

Flek: Za chobotnici.

Chobotnice: My chobotnice nejsme všecky blbý! Třeba já mam dodělaný základní vzdělání.

Flek: Zajímavý. No, tak si pospěš, nerad bych tady stál celej den…



Vypravěč: Nikdo z vás určitě nechce, abych podrobně popsal tu strašlivou, srdceryvnou scénu, kdy Flek utíká po Kameni před chobotnicí, ječí něco jako "U VŠECH DŽUSŮ SVĚTA, JÁ JSEM PĚKNĚ V PRDELI!" a chobotnice ho nakonec spolu s Kamenem sežere, když Flek zakopne o kanárka, který se jen chtěl trošku prospat na podlaze… Proto se přesuneme na záchranný člun.